Hergot! – Zdeněk Jančařík a jeho Český Bůh (2024)

Přidal: Premek |

Únor 19, 2024

Z čeho vyplývá český odpor k náboženským institucím? Jak to, že měly ženy v minulosti větší náboženskou svobodu než muži? Jaké jsou inspirativní osobnosti dnešní církve?

Natočeno 2024. Premiéra 19. 2. 2024 (ČRo Rádio Wave, 54 min.).

Lit.: Staňková, Klára – Rahimi, Fatima: Masaryk už je něco jako svatý Václav, říká Zdeněk Jančařík, autor knihy Český bůh. In web ČRo Radio Wave, 19. únor 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Co je to česká víra a kdo je to český bůh? Na to hledá odpovědi Salesián Zdeněk Jančařík spolu s historiky Stanislavem Balíkem a Jaroslavem Šebkem v knize Český bůh s podtitulem Hovory o historii, víře a ateismu. Co v knize objevili, přišel Zdeněk Jančařík představit do Hergot!u.

Český bůh je podle Jančaříka spíše takový bůžek. Češi totiž už v minulosti tíhli k různým alternativám a k vládnoucím byli nedůvěřiví. To se projevovalo i v náboženství. „Většina lidí potřebuje vidět něco ryzího, aby se k tomu přiklonili a jakmile je něco mainstream a táhne je to do masovosti, tak začínají mít nedůvěru,“ soudí Jančařík. V historii byli takovými alternativami třeba Jednota bratrská, spiritistické hnutí nebo tajná církev za minulého režimu.

Víra Čechů se často charakterizuje jako „něcismus“. Toto označení není podle Jančaříka úplně přesné. Typickým něcistou byl podle něj T. G. Masaryk, který nevěřil v církve a bůh byl pro něj spíše obecnou hodnotou humanity. „Absolutní důvěra v Masaryka byla až zbožštění. Když si vezmete tatíčka Masaryka na koni, který vládne z hradu mírumilovnou mocí, tak to je obraz, který nám nahrazuje pána boha. Dneska už je z Masaryka trochu svatý Václav, je to taky taková mytologická postava,“ říká Jančařík. (…)