Osobnost Plus – Pavel Havlíček (2024)
Pavel Havlíček, analytik výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky. „Evropská unie se musí bránit maďarskému rozhodnutí otevřít se Rusům a Bělorusům,“ řekl poté, co Maďarsko rozvolnilo svou vízovou politiku a umožnilo Rusům a Bělorusům snadnější vstup a pobyt v schengenském prostoru. Co se za tu dobu, kdy mají Rusové a Bělorusové jednodušší vstup na území Schengenu, změnilo? Myslí si pořád, že ruská agrese na Ukrajině je začátek Putinova konce? Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2024. Premiéra 27. 11. 2024 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).
Lit.: obi – Tachecí, Barbora: Ruská ekonomika se přehřívá, inflace roste. Válka Putinovi v jednu chvíli srazí vaz, věří analytik. In web ČRo Plus, 27. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ruská válečná ekonomika sice jede na plné obrátky, ale zbylá odvětví se hroutí. Analytik výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček v pořadu Osobnost Plus upozorňuje, že podle dostupných důvěryhodných dat se ruská ekonomika přehřívá, roste inflace i základní úroková sazba a nastává kolaps řady sektorů, které nejsou přímo napojeny na zbrojní průmysl. „Vladimiru Putinovi to v jednu chvíli srazí vaz,“ předpokládá pro Český rozhlas Plus.
Pozice prezidenta Vladimira Putina vypadá po dvou půl letech od rozpoutání války na Ukrajině pevně, ale podle analytika Havlíčka se blíží doba, kdy Rusko už dalších bojů nebude schopné.
„Já si myslím, že Rusko válečný konflikt v dlouhodobém horizontu neustojí a nebude ho schopné zvládnout,“ předpovídá. (…)
Pro a proti – Angela Merkelová (2024)
Nechtěla jsem dráždit Putina. Angela Merkelová ve svých memoárech odůvodňuje, proč bránila přijetí Ukrajiny do NATO. Ukazuje se dnes, že politička, která 16 let stála v čele německé vlády, přivedla Evropu a Německo zu grunt? Nebo z éry Merkelové Starý kontinent dodnes tyje? Moderuje Jan Bumba.
Hovoří někdejší premiér a eurokomisař, sociální demokrat Vladimír Špidla a europoslanec ODS Alexandr Vondra.
Natočeno 2024. Premiéra 27. 11. 2024 (ČRo Plus, 9:34 h.; 25 min).
Lit.: ano – Bumba, Jan: Merkelová přivedla Německo do krize, myslí si Vondra. „Byla to pozitivní postava,“ nesouhlasí Špidla. In web ČRo Plus, 27. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Angela Merkelová v nových memoárech odůvodňuje své politické kroky. Ukazuje se dnes, že politička, která 16 let stála v čele německé vlády, přivedla Evropu a Německo do problémů? „Zacloumala společností, dodnes se z toho nemůžeme vzpamatovat,“ říká v pořadu Proti a proti Českého rozhlasu Plus europoslanec Alexandr Vondra (ODS). „Reagovala na celkovou situaci,“ nesouhlasí sociální demokrat Vladimír Špidla, někdejší premiér a eurokomisař. (…)
Vizitka – Eva Lorenc (2024)
Host: Eva Lorenc, klavíristka a pedagožka. Moderuje: Karolína Koubová. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.
Natočeno 2024. Premiéra 27. 11. 2024 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).
Dočištění vody, práce pro řasy. Rozkládají léčiva a pohltí i těžké kovy, slibují si brněnští vědci (2024)
Reportáž připravil Michal Šafařík.
Natočeno 2024. Premiéra 26. 11. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 2 min.) v cyklu Reportáže Radiožurnálu.
Lit.: jkh – Šafařík, Michal: Dočištění vody, práce pro řasy. Rozkládají léčiva a pohltí i těžké kovy, slibují si brněnští vědci. In web ČRo 1 Radiožurnál, 26. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vědci z brněnské Mendelovy univerzity vypěstovali v tzv. bioreaktorech velmi zdatné řasy, které dokážou z vody vyčistit zbytky hnojiv anebo dokonce i léků, od Paralenu až po antibiotika. Laboratorní experimenty se, zdá se, vyvíjejí velmi slibně.
„Tady máme naše bioreaktory. V každém žlábku máme nějakou trošku jinou řasu,“ ukazuje Jan Veselský v laboratoři biotechnologií životního prostředí agronomické fakulty Mendelovy univerzity na soustavu několika žlábků, na jejichž povrchu rostou řasy, přes které protéká voda.
Řasy vodu čistí. „V každém žlábku jsou různé řasy s různými bakteriálními partnery, které vychytávají zbytky různých pesticidů nebo léčiv,“ vysvětluje Veselský. „Spolu s nimi tam je různé množství bakterií a mikroskopických hub, které dokážou postupně, po kouskách molekuly rozkládat na sloučeniny, které jsou běžné a vlastně neškodné.“ (..)
Válka Roseových (2024)
Warren Adler. Případ velké lásky, která přerostla v totální nenávist. Vyhrocená rozvodová bitva o vysněný dům, která nabývá obludných rozměrů, až se z hluboké lásky stane naprostá nenávist. Překlad a rozhlasová úprava Marie Špalová. Dramaturgie Lenka Veverková. Režie Petr Mančal.
Účinkují Vasil Fridrich, Jana Stryková, Alexandr Rašilov II., Eliška Křenková, Dana Batulková, Kajetán Písařovic, Lubor Šplíchal, Luboš Veselý, Pavel Tesař, Jitka Ježková a Kryštof Krhovják.
Natočeno v roce 2024. Premiéra 15. 12. 2024 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Hra na neděli.
Vinohradská 12 – Kladivo na influencery? Bouře kvůli registracím (2024)
Připravil Matěj Skalický. Editace Kateřina Pospíšilová. Rešerše Tereza Zajíčková. Sound design Damiana Smetanová. Hudba Martin Hůla, Damiana Smetanová.
Hovoří Filip Rožánek.
Natočeno 2024. Premiéra 27. 11. 2024 (ČRo Plus, 10:10 h.; 22 min.).
Lit.: Skalický, Matěj: Nikdo nechce cenzurovat influencery, tvrdí analytik. Kritizuje nešťastnou komunikaci RRTV. In web ČRo Plus, 27. listopad 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Děláš videa na sítě? Vyděláváš si tím? Tak se registruj, vyzývá influencery televizní a rozhlasová rada. Překvapila samotné tvůrce i ministra kultury. Kritici se obávají cenzury. Proč radní s tímhle nápadem přišli? Otázka na mediálního analytika a editora serveru Digizone.cz Filipa Rožánka. (…)
5:59 – Řešení klimakrize? „Šachová partie, již má stále cenu hrát“ (2024)
Připravila Barbora Sochorová. Editor a koeditor Dominika Kubištová, Matěj Válek. Sound design David Kaiser. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: Český rozhlas Plus, ČT24, YouTube – UN Climate Change (@UNClimateChange).
Hovoří zakladatel a ředitel think-tanku Fakta o klimatu Ondráš Přibyla.
Natočeno 2024. Webová premiéra 27. 11. 2024 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 24 min.).
Lit.: Sochorová, Barbora: Lidé jsou občas hloupí a hádají se, ale klima ještě neprohrálo, říká expert. In web Seznam Zprávy, 27. 11. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Další velká klimatická konference přinesla opět rozpačitou dohodu. Takový dojem by si zřejmě mohl odnést leckterý pozorovatel, když sleduje protichůdné reakce na výsledky jednání COP29 v Ázerbájdžánu. Podle experta Ondráše Přibyly ale současný přístup světa k řešení klimatické změny přináší i důvody k optimismu. (…)
Podle některých států jde o dohodu, která svět posunula zase o krok kupředu v reakci na klimatickou změnu. Šéf Organizace spojených národů pro klima Simon Stiell dokonce uvedl, že „ochrání miliardy životů“. Především zástupci chudších zemí však dokument, jehož přijetím se o víkendu završila letošní klimatická konference OSN v ázerbájdžánském Baku, kritizují s tím, že není dostatečný.
Rozdílné pohledy se týkají hlavně výše finančního závazku. Zhruba 200 států z celého světa se na akci známé pod zkratkou COP (Conference of the Parties, v překladu Konference smluvních stran) dohodlo na navýšení klimatické pomoci pro rozvojové země. Rozvinuté státy, které produkují většinu světových emisí, by na tento účel měly ročně do roku 2035 poskytovat 300 miliard dolarů, tedy přes sedm bilionů korun. (…)
Studio N – Nejsem prázdný člověk. Koho by ale mělo zajímat, jak vidí svět Koranteng? (2024)
Připravil Filip Titblach.
Hovoří moderátor Televizních novin na TV Nova Rey Koranteng.
Natočeno 2024. Webová premiéra 27. listopadu 2024 (Deník N, 8:00 h.; HeroHero 81 min.).
Lit.: Titlbach, Filip: Studio N: Nejsem prázdný člověk. Koho by ale mělo zajímat, jak vidí svět Koranteng? In web Deník N, 27. 11. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Někteří novináři mi vyčítají, že jsem čtecí hlava. Myslete si o mně, co chcete, nejsem prázdný člověk,“ říká moderátor Televizních novin na Nově Rey Koranteng. On zase část novinářské obce kritizuje za angažovanost. „Mají pocit, že jejich pohled na svět je jediný správný a všechny ostatní to musí zajímat,“ tvrdí ve Studiu N. Jak se po třiceti letech na Nově proměnil jeho přístup k novinařině? Proč si myslí, že situace v TV Markíza nebyla tak horká, jak ji líčil moderátor Michal Kovačič? A proč si není jistý, zda se mají zvyšovat koncesionářské poplatky pro veřejnoprávní média? (…)
Host Apetýtu – Jindra Polák (2024)
Připravil Zdeněk Truhlář.
Hovoří frontman kapely Jelen Jindřich Jindra Polák.
Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra 26. 11. 2024 (ČRo Brno, 29 min.) v rámci pořadu Apetýt.
Lit.: Truhlář, Zdeněk: Mít k desátým narozeninám O2 arenu není samozřejmost. Bez fanoušků bychom to nedokázali, ohlíží se frontman kapely Jelen. In web ČRo Brno, 26. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kapela Jelen má za sebou deset let působení na hudební scéně a pro fanoušky si letos na podzim připravila netradiční podzimní turné – zamířila do divadelních sálů, kde hraje a zpívá, ale také si s návštěvníky povídá. „Na muzice nás baví pestrost. A že se člověk podívá z velkých hal a měst do malých klubů a najednou může přejít do něčeho intimnějšího.“ Kdo si zazpíval na novém albu s názvem Všechno bude dobrý? A má v dnešní době ještě smysl vydávat CD? (…)
Máme hosty – Zdeněk Palusga (2024)
Připravil Jakub Malý.
Hovoří Zdeněk Palusga.
Připravil ČRo Pardubice v roce 2024. Premiéra 25. 11. 2024 (ČRo Pardubice, 9 min.).
Lit.: Malý, Jakub: Voloďa se nehodil do krámu. Divadlo natočilo rozhlasovou hru o zapomenutém vítězi Velké pardubické. In web ČRo Pardubice, 25. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je to neuvěřitelný příběh. Říkal jsem si, proč o tom ještě nikdo neví, tak jsem o tom zkusil napsat hru, říká Zdeněk Palusga.
O málo starší než Josef Váňa byl v době svého triumfu v legendárním dostihu Vladimír Hejmovský. Hru Taxis o něm poslouchejte každou prosincovou neděli až do Vánoc na vlnách Českého rozhlasu Pardubice. Pak bude dočasně i na webu.
Hejmovský zvítězil v roce 1951. Ten rok taky dovršil 59 let. Následně ho předvolali na Ministerstvo národní obrany a den poté našli mrtvého pod okny budovy Státní bezpečnosti. „Voloďa přišel z Ruska, i když čistokrevný Rus to nebyl. Jeho rod pocházel z Polska. Byl to dokonce rod šlechtický. Jeho příběh se nemohl jen tak lehce dostat na světlo. To nebyli takoví Rusové a Poláci, kteří by se sem přišli obohatit. Oni se sem přišli zachránit v době první republiky a bojovali proti bolševismu. V 50. letech byli u nás pronásledovaní, protože NKVD měla dlouhé prsty,“ vysvětlil autor hry Zdeněk Palusga. (…)
