Jazzman versus špioni – Umění jako tajná zbraň 1/5 (2020-2021)

jazzman vs špioniPřipravila Jitka Pánek Jurková, ředitelka Českého centra Brusel.

Hostem je Eliška Tomalová, šéfka Katedry evropských studií FSV UK (1), Petr Drulák, bývalý velvyslanec České republiky ve Francii (2, 3), Maud Qamar z Goethe Institutu v Bruselu (3), autorka knihy Třetí pilíř zahraniční politiky Petra Baštová (3).

Natočeno 2020 – 2021. Premiéra 12. 1., 26. 1., 9. 2., 23. 2., 9. 3. 2021 (Apple Podcasts)

Lit.: anonym: Jazzman versus špioni: Umění jako tajná zbraň mezinárodní politik‪y‬. In web Apple Podcasts Czech Centers, b. d. (článek). – Cit.:  Nový podcast Českých center s názvem Jazzman versus špioni a podtitulem Umění jako tajná zbraň mezinárodní politiky představí umění a kulturu jako zbraně diplomacie.

V sérii pěti dílů, které budou od 12. ledna do 9. března postupně publikovány, ukáže klíčové momenty, kdy kultura změnila mezinárodní vztahy. Autorkou podcastu je Jitka Pánek Jurková, ředitelka Českého centra Brusel. Na pořadu s různými hosty se podílela Česká centra, Institut mezinárodních studií (IMS) Univerzity Karlovy a Ústav mezinárodních vztahů.

Epizody podcastu vychází:

12. 1. na téma kde se vzalo přesvědčení, že kultura je účinnou zbraní mezinárodní politiky

26. 1. na téma, jaký příběh o sobě státy skrze kulturu mohou vyprávět

9. 2. na téma praxe kulturní diplomacie

23. 2. na téma kulturní diplomacie České republiky

9. 3. na téma nové trendy v kulturní diplomacii a dopad pandemie

Lit.: Nerad, Filip: Nejaktivněji kulturní diplomacii dělá Čína a Arabové. Češi jsou střední hráči, zní z Českého centra. In web ČRo Plus, 14. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zatímco Peking využívá kulturní diplomacii jako podporu pro svou ekonomickou ofenzivu ve světě, státy Perského zálivu se pomocí ní snaží překonat image lehce zaostalých ropných monarchií, vysvětluje v pořadu Evropa Plus Jitka Pánek Jurková, ředitelka Českého centra v Bruselu.

Kulturní diplomacie se v průběhu 20. století stala nedílnou součástí zahraniční politiky. Od počátečního vysílání umělců a výstav do zahraničí se její záběr postupně rozšířil i na aktivity ve vzdělávání, vědě, urbanismu nebo ekologii.

„Tradičně byla jednou z nejambicióznějších zemí na tomto území Francie. Ta byla také první zemí, která tohle také nějak systematizovala a která zakládala síť zahraničních poboček kulturních institutů, aby jí pomohly třeba i v rámci koloniální politiky ještě mezi světovými válkami,“ přibližuje Pánek Jurková, která je také hlavní autorkou podcastové série Jazzman versus špioni. Umění jako tajná zbraň mezinárodní politiky.

Ve 20. století byly v kulturní diplomacii nejaktivnější Spojené státy a Sovětský svaz jako dvě znesvářené světové velmoci, které se i jejím prostřednictvím snažily šířit svůj mezinárodní vliv. Dnes je vystřídaly Čína nebo některé arabské země.

Historicky je podle Pánek Jurkové na tomto poli aktivní také Česká republika a před ní Československo.

„Každý zná nebo slyšel o mýtu bruselského Expa v roce 1958. Ale to není jediný úspěch a jediný silný moment české kulturní diplomacie. Pro Čechy je umění a kultura stále velmi silnou devízou. Na druhou stranu se samozřejmě nemůžeme měřit s velkými hráči, ani s těmi středními hráči, kteří mají v této věci velmi štědré rozpočty. Velmi dobře je na tom Polsko i Maďarsko,“ říká šéfka Českého centra v Bruselu. (…)

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)