Černý závoj (2014)

Přidal: Přemek |

Březen 19, 2014

Nathaniel Hawthorne. Povídka. Překlad Stanislava Pošustová. Připravila Eva Lenartová. Režie Tomáš Soldán.

Účinkuje David Viktora.

Připravil ČRo Ostrava v roce 2014. Premiéra 16. 3. 2014 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 30 min).

Lit.: Lenartová, Eva: Nathaniel Hawthorne: Černý závoj. In web ČRo 3 Vltava, březen 2014 (anotace). – Cit.: Povídka amerického klasika Nathaniela Hawthorna z roku 1836, která volně zpracovává skutečnou událost, vyšla česky v knize povídek Mateřské znaménko, společně s dalšími příběhy inspirovanými poeticko-fantastickou atmosférou Nové Anglie 19. století.

Proč si muž, ke všemu ještě duchovní, zastíní svůj vlastní obličej černým závojem? Na znamení smutku? Nesouhlasu? Za trest? Nebo je to provokace?

Hawthorne vykročí mnoha směry, ani jeden však nevede k jasnému cíli. Gesto duchovního vyvolá nejrůznější reakce, je však možné, že je především obranou přítomnosti tajemství v lidském žití.

Lit.: Mačas, Dominik: Temný vypravěč ze Salemu. Poslechněte si sedm povídek spisovatele Nathaniela Hawthorna. In web ČRo 3 Vltava, 4. červenec 2024 (článek). – Cit.: Autor slavného románu Šarlatové písmeno bývá řazen mezi temné romantiky i zakladatele žánru fantasy. Pro jeho příběhy je typická ponurá magická atmosféra. Nathaniel Hawthorne pocházel ze Salemu, jeho prapradědeček se podílel na nechvalně proslulých čarodějnických procesech, on sám se však od této historie snažil distancovat. (…)

Nathaniel Hawthorne (1804–1864) se narodil do rodiny námořního kapitána v přístavním městě Salemu, oblasti, kde vznikly nejstarší osady přistěhovalců. Lásku k literatuře v sobě odhalil již v dětství, kdy po smrti otce a svém vlastním zranění byl izolovanější od ostatních vrstevníků a čas věnoval četbě. Po studiu na vysoké škole začal sám psát.

Hawthorne nabízí čtenářům nový pohled do nitra člověka a prohlubuje psychologickou analýzu. Podobně jako například E. A. Poe, se kterým ho můžeme řadit mezi „temné“ romantiky, i Nathaniel Hawthorne ve své tvorbě čerpá ze zločinu, lidských slabostí a temných stránek společnosti i jedince. Hawthorne patří mezi klasické autory ranné americké literatury, zabýval se také otázkami puritanismu a raného anglického osídlování Severní Ameriky. Pro jeho texty je typická tajuplná, až snová atmosféra, proti sobě stojí přísnými pravidly svázané společenství a vymykající se jedinec. Jeho nejslavnější román Šarlatové písmeno se věnuje otázkám viny, trestu, společenského odsouzení a pokrytectví. K dalším významným dílům patří Dům se sedmi štíty či Mramorový faun. (…)

Povídka z roku 1836 volně zpracovává skutečnou událost. Proč si muž, ke všemu ještě duchovní, zastínil svůj obličej černým závojem? Na znamení smutku? Nesouhlasu? Za trest? Nebo je to provokace? Hawthorne vykročí mnoha směry, ani jeden však nevede k jasnému cíli. Gesto duchovního vyvolá nejrůznější reakce, je však možné, že je především obranou přítomnosti tajemství v lidském žití. (…)

Povídky