Tajemství (2001)
Rainer Maria Rilke. Povídka pražského rodáka a jednoho z nejvýznamnějších německých a světových básníků první poloviny 20. století. Přeložila Ivana Vízdalová. Režie Aleš Vrzák.
Čte Bořivoj Navrátil.
Nastudovaly České Budějovice v roce 2001. Premiéra 3. 9. 2001 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.). Repríza 3. 5. 2016 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.; 28 min.) v cyklu Noční bibliotéka; 29. 10. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: tur (= Turek, Petr) – Mačas, Dominik – Brixová, Alžběta – Křišťálová, Karolína – Kalinová, Zuzana: Reflexe, Tajemství, Rada Horn a další povídky z přelomu minulého století Rainera Marii Rilkeho. In web ČRo 3 Vltava, 28. říjen 2024 (článek). – Cit.: Raná prozaická tvorba pražského německého básníka Rainera Marii Rilkeho byla čtenářům dlouho neznámá. Řada jeho textů z přelomu století se jak v němčině, tak v českých překladech začala objevovat až více než sedmdesát let po autorově smrti. Několik z nich vybíráme do vltavské Povídky. (…)
V Rilkových raných prózách se odráží nálady filozofie fin de siecle včetně reakcí na dílo Sigmunda Freuda či Friedricha Nietzscheho, najdeme v něm i ohlasy vídeňského novoromantismu, prvních výbojů německého expresionismu a tehdy nejvýraznějšího uměleckého směru – secese.
O svých raných povídkách se Rainer Maria Rilke (1875–1926) v pozdějším věku vyjadřoval jen velmi zdrženlivě. V dopisu spisovateli Stefanu Zweigovi napsal, že v nich chtěl vyjádřit „jedno a stále znovu to jedno, které s postupem času jednoduše nahradí lepší a dospělejší výraz“. Přesto už tyto rané práce prozrazují Rilkův nevšední literární talent. Také se v nich už objevují témata charakteristická pro jeho pozdější tvorbu. Jedním z nich je bezesporu i láska a smrt. (…)
Tajemství často fungují jako klín, který nás odděluje od našich nejbližších, i když to bývá poslední věc, po které toužíme. Klotilda s Rozinou jsou nerozlučná dvojice. I když jsou rozdílné, spojuje je přátelství z mládí a osud je znovu svedl dohromady.
Když se život pomalu vleče, vracejí se tyto dámy do rodného Karbachu. Čas si krátí květnatým vyprávěním o minulosti, která je stále živá, jako by byla na dosah ruky. Ale co když cítí, že dávají, ale na oplátku dostávají jen drobné kousky místo šťavnaté hostiny, kterou si samy připravily? Mají přátelé právo znát vše? (…)
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku