Smrt českého psa (2009)
Janusz Rudnicki. Překlad Jan Faber. Zvuk Hana Kovalová. Režie Radovan Lipus.
Účinkuje Jan Fišar.
Nastudovala Ostrava v roce 2009. Premiéra 18. 6. 2009 (ČRo 3 Vltava, 16:00 hod.).
Pozn.: Třiapadsesátiletý polský spisovatel Janusz Rudnicky, bývalý aktivista hnutí Solidarita, žije v Hamburku. Ve svém povídkovém výboru Smrt českého psa, který vyšel v ostravském nakladatelství Protimluv, se autor představuje jako literární diverzant, který si se slovy, větnou stavbou a jazykem dělá tak trochu, co se mu zlíbí.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
.
Dobrý den,
tak to bylo skvělé osvěženi ve čtvrtečním parném dusném odpoledni v autě v kopcích Vysočiny, kdy se vzduch nad rozžhavenou silnicí tetelí jak v americkém filmu, ve společnosti několika kamiónů, náklaďáků, rozpálených řidičů na rozteklém afaltu lušticích směrovky objížděk a přitom kličkujíc mezi tradičními někdy hodně hlubokými výtluky… To bylo něco tak příjemného, co už jsem dlouho neslyšel…a co tak neúspěšně, zvláště v poslední době, lovím v nočních hodinách na rozhlasových vlnách zejména ČRo…Před několika léty tam bývalo příjemného mluveného slova plné uši…
Cestoval jsem zrovna autem na Vysočině a … zaslechl, naštěstí po začátku asi jen krátce, hlas pana Fišara, což byl první a v daném okamžiku možná i hlavní háček a po nějaké chvíli i tragikomický humor autora povídky… Pohříchu jsem do včerejška neznal ani jednoho.
Povídka sama o sobě je zvláštní, je třeba si (komentuju rozhlasovou verzi povídky, dle mého, skvěle podanou právě panem Fišarem) na ni chvíli zvykat. Ale to jsou právě okamžiky, kvůli kterým na ten zážitek posléze nezapomenete…okamžik hledání, co je na tom vlastně tak zvláštního, že už jsem dávno nepřeladil jinam a co mě vlastně přinutilo to vyslechnout až dokonce, a že jsem se rozčiloval při dočasné ztrátě signálu při momentálním průjezdu v „rozhlasovém stínu“ a těšil se, že už „mám zase signál…“, a bál se, aby signál vydrzel až do konce…
Ano více takových a podobných …V tomto čase to však pro mne byla náhoda, o to příjemnější. Přeji všem na díle zúčastněným hodně dalších podobných úspěchů a taky nám posluchačům, abychom si zapnuli rádio ve správný čas a naladili tu správnou stanici.
S úctou, tímto dílkem velmi potěšený, Jarda