Městský park (1993)

Přidal: beatman |

Leden 18, 2006

Hermann Grab. Překlad Dagmar Hubená. Připravila Helena Tomanová-Veisová. Účinkuje Viola Zinková a Josef Červinka. Režie Josef Červinka.

Natočeno 1993 (20 min.). Repríza 7. 5. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Pozn.: Hermann Grab (*1903 Praha – +1949 New York) „…takřka zapomenutý významný český spisovatel německého jazyka, katolického vyznání a židovského původu…“

Hermann Grab z Herrmannswörthu se narodil 6. 5. 1903 v Praze, v zámožné židovské rodině, povýšené pro kulturní mecenášství a další zásluhy císařem Františkem Josefem I. do šlechtického stavu. Zatímco si rodiče formálně podrželi staré náboženství svých předků, Herrmann a jeho bratr byli už vychováváni katolicky. Herrmann vystudoval německojazyčné gymnázium na Příkopech. Už jako dítě prokazoval mimořádné hudební nadání. Studoval na vysokých školách v Praze, Berlíně, Vídni a Heidelberku, kde se stal doktorem filosofie (1927) a doktorem obojího práva (1928) v Praze. Při studiu se dále zdokonaloval v klavírní hře u E. Steuermanna a A. von Zemlinského a spřátelil se s Theodorem W. Adornem a Richardem Straussem.
V letech 1932-1938 pracoval Grab jako hudební kritik Prager Montagsblattu a vyučoval hře na klavír. Literárně debutoval roku 1934 povídkou v Prager Tagblattu a v následující roce vydal i první knihu – Městský park. Během následujících let psal Grab dál, ale o většinu textů přišel v roce 1939, roce tragického předělu (nejen) v jeho životě.
V únoru 1939 byl Grab z Herrmannswörthu pozván jako klavírista do Francie. Ze své okleštěné země odjížděl na konci února a 1. března v Paříži vystoupil v Salle Debussy. Zde jej zastihla zpráva o okupaci žalostného zbytku ČSR Hitlerem ráno 15. března. Setrval prozatím ve Francii, domů už nemohl. Pak vytáhl Hitler i na Francii, jejíž obrana se zhroutila jako domeček z karet: Grab prchá dál, přes Španělsko do Portugalska, odkud se mu nakonec podařilo odcestovat do USA. Roku 1941 si založil v New Yorku malou hudební školu a o rok později se žení s Belgičankou, učitelkou hry na klavír. Pár let nato nacházejí lékaři u Graba příznaky rakoviny. Prodělá dvě operace – bezúspěšně. Nakonec ochrne na většině těla. Smrt, která přišla 2. srpna 1949, byla vysvobozením. Herrmann Grab z Herrmannwörthu byl pohřben na newyorském Flushing Cemetery.

Roku 1948 vychází v Solnohradě druhé vydání Městských sadů a roku 1957 ve Vídni kniha povídek, za života Grabem připravená, ale nevydaná, Svatba v Brooklynu. Kritickou edici celého díla, tedy obou zmíněných knih a několika dalších povídek (ostatní texty jsou zřejmě navždy ztracené) vydalo roku 1985 nakladatelství S. Fischer; pak následovaly další vydání a překlady.

„Pražský Proust“ jak bývá Grab z Herrmannswörthu někdy literárními znalci nazýván, je stále nejméně známý právě ve své vlastní zemi. Rádoby reprezentativní a vyčerpávající „akademický“ Lexikon české literatury, jehož dokončení se patrně dočkají (jak už v Čechách bývá u vícesvazkových edičních projektů zvykem) nejdřív naši vnuci, českou německy psanou literaturu programově opomíjí „vzhledem k nedostatečnému stavu [jejího] poznání“. Ale ani novější příručky Graba neznají: Tomešův třísvazkový Český biografický slovník XX. století věnuje pozornost raději než Grabovi například M. Grégrovi, Grebeníčkovi a Gottovi. Přesto máme dobrou zprávu: Biografický slovník českých zemí, který připravuje Historický ústav Akademie věd, heslo o Grabovi z Herrmannswörthu obsahovat bude. Zajímavé také je (budiž to považováno za soukromý tip) srovnat v kontextu české literatury Grabovy Městské sady s Povídkami z městského sadu spisovatelky Marie Pujmanové-Hennerové (Aventinum, Praha 1920).

Povídky