Vigilie (2010)

Přidal: Přemek |

Září 3, 2010

Jan Čep. Povídka o hledání domova. Připravil Jan Sulovský. Mistr zvuku Jiří Pochvalovský. Použitá hudba John Charles Fiddy, Chris Taylor, Otto Sieben a Gregor F. Narholz. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Režie Michal Bureš.

Čte Ladislav Lakomý.

Nastudoval ČRo Olomouc 29. 8. 2010 (9:00 – 16:00/R1). Premiéra 7. 11. 2010 (ČRo 3 Vltava, 11:30 – 11:54 h.). Repríza 5. 7. 2016 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h) v cyklu Noční bibliotéka; 31. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h) v cyklu Klasická povídka; 11. 4. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h).

Pozn.: Vysíláno 17. 4. 2011 (ČRo 3 Vltava, 11:30 – 12:00 h.) jako zvláštní program k hercově úmrtí.

Lit.: anonym: Změna programu – Jan Čep: Vigilie. In web ČRo 3 Vltava, duben 2011 (článek). – Cit.: Vzhledem k úmrtí významného brněnského herce Ladislava Lakomého zařazujeme na nedělní dopoledne povídku Jana Čepa Vigilie, kterou v Českém rozhlase Olomouc natočil Ladislav Lakomý v srpnu loňského roku.

Po dlouhé nemoci zemřel v pondělí 11. dubna 2011 významný český herec Ladislav Lakomý. Dlouholetý člen činohry Národního divadla v Brně patřil k silné generaci brněnských herců jako byli Josef Karlík, Vlasta Fialová, Helena Trýbová …

Ladislav Lakomý se narodil se v roce 1931 v Náměšti na Hané, vystudoval Janáčkovu akademii múzických umění v Brně a s městem vysokoškolských studií svázal svůj profesní i osobní život. Po devítiletém angažmá v Divadle bratří Mrštíků (dnes Městském divadle Brno), kde hrál postavy mladých hrdinů (Des Grieux v Nezvalově Manon Lescaut, doktora Astrova v Čechovově Strýčku Váňovi) a krátkém působení v čele divadla v Uherském Hradišti zakotvil ve Státním divadle Brno (dnes brněnské Národní divadlo), kterému zůstal věrný 30 let.

Na jevišti Mahenovy činohry Státního divadla v Brně odehrál víc než stovku postav ve hrách domácího i světového repertoáru, jmenujme alespoň Knížete Myškina v Dostojevského Idiotovi, titulní postavu v Caru Fjodorovi A. K. Tolstého, Marlowa v populárním Hubačově Králi Krysovi, titulní roli v Ivanovovi A. P. Čechova, či Vávru v Maryši bří Mrštíků. Po příchodu do Státního divadla ještě zachytil významnou éru, kterou brněnská činohra zažívala v 60. letech pod vedením dramaturga Bořivoje Srby, režiséřů Miloše Hynšta a Evžena Sokolovského. Legendární se stala inscenace Komedie o umučení a slavném vzkříšení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista, která dosáhla více než 150 repríz a v níž hrál Ladislav Lakomý postavu Ježíše Krista.

Přestože těžiště jeho herecké práce spočívá v divadle, natočil i několik filmů. Často a rád spolupracoval s rozhlasem, byl vyhledávaným recitátorem. Přátelil se s brněnskými básníky Janem Skácelem a Oldřichem Mikuláškem. Svůj výjimečný cit pro smysl básnického slova uplatnil také při četných hostováních v Divadle U stolu pod vedením a ve spolupráci s někdejším hereckým kolegou z Mahenovy činohry Františkem Derflerem.

Povídku Jana Čepa o hledání domova s názvem Vigilie pro rozhlas vybral a upravil Jan Sulovský, Ladislav Lakomý ji s režisérem Michalem Burešem natočil v roce 2010.

Lit.: Sulovský, Jan: Jan Čep: Vigilie. In web ČRo 3 Vltava, 31. březen 2018 (článek). – Cit.: O nedobrovolném opuštění rodného hnízda a o tom, co všechno přineslo. (…)

Povídka Vigilie ze stejnojmenné sbírky z roku 1928 nese v sobě pro Jana Čepa zásadní téma bolestného hledání domova. S tímto tématem se významný český prozaik, překladatel a esejista, rodák z Myslechovic u Litovle, setkával po celý život. Značnou část života prožil spisovatel ve francouzském exilu a z jeho tvorby lze vycítit stesk po domově.

Vigilie je vroucím vyznáním lásky rodnému kraji. V předjarním čase vrací se do něj tulák, zamýšlí se nad svým osudem a opět v údivu se sklání před drsnou krásou krajiny a své rodné vsi.

Jan Čep (narozen 31. 12. 1902 v Myslechovicích u Litovle, zemřel 25. 1. 1974 v Paříži)

Český prozaik, esejista a překladatel Jan Čep patří mezi spisovatele katolické orientace. Je autorem několika povídkových sbírek (Dvojí domov, Vigilie, Zeměžluč, Letnice, Děravý plášť, Modrá a zlatá, Tvář pod pavučinou, Polní tráva), románu Hranice stínu a také esejistických spisů náboženského a filozofického charakteru (Rozptýlené paprsky, Sestra úzkost).

Po maturitě na gymnáziu v Litovli vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (češtinu, angličtinu a francouzštinu). Po komunistickém puči v roce 1948 odešel v srpnu téhož roku do pařížského exilu, z něhož se už nevrátil. V letech 1951–1954 byl redaktorem českého vysílání rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa v Mnichově. Pak se vrátil do Paříže a pro Svobodnou Evropu pracoval dále jako zpravodaj. Je znám rovněž jako překladatel z francouzštiny, angličtiny, němčiny, španělštiny a italštiny.

Povídky