Slaměnec (1991)
Nathaniel Hawthorne. Překlad Stanislava Menšíková. Připravila Dagmar Joklová. Režie Tomáš Kukulka.
Čte Zora Rozsypalová.
Připravila Ostrava v roce 1991. Repríza 5. 6. 2017 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.; 30 min.) v cyklu Noční bibliotéka; 2. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Mačas, Dominik: Temný vypravěč ze Salemu. Poslechněte si sedm povídek spisovatele Nathaniela Hawthorna. In web ČRo 3 Vltava, 5. 7. 2024 (článek) – Cit.: Autor slavného románu Šarlatové písmeno bývá řazen mezi temné romantiky i zakladatele žánru fantasy. Pro jeho příběhy je typická ponurá magická atmosféra. Nathaniel Hawthorne pocházel ze Salemu, jeho prapradědeček se podílel na nechvalně proslulých čarodějnických procesech, on sám se však od této historie snažil distancovat. (…)
Nathaniel Hawthorne (1804–1864) se narodil do rodiny námořního kapitána v přístavním městě Salemu, oblasti, kde vznikly nejstarší osady přistěhovalců. Lásku k literatuře v sobě odhalil již v dětství, kdy po smrti otce a svém vlastním zranění byl izolovanější od ostatních vrstevníků a čas věnoval četbě. Po studiu na vysoké škole začal sám psát.
Hawthorne nabízí čtenářům nový pohled do nitra člověka a prohlubuje psychologickou analýzu. Podobně jako například E. A. Poe, se kterým ho můžeme řadit mezi „temné“ romantiky, i Nathaniel Hawthorne ve své tvorbě čerpá ze zločinu, lidských slabostí a temných stránek společnosti i jedince. Hawthorne patří mezi klasické autory ranné americké literatury, zabýval se také otázkami puritanismu a raného anglického osídlování Severní Ameriky. Pro jeho texty je typická tajuplná, až snová atmosféra, proti sobě stojí přísnými pravidly svázané společenství a vymykající se jedinec. Jeho nejslavnější román Šarlatové písmeno se věnuje otázkám viny, trestu, společenského odsouzení a pokrytectví. K dalším významným dílům patří Dům se sedmi štíty či Mramorový faun. (…)
Magický příběh o strašákovi s citlivým srdcem, který se vydává hledat štěstí do světa lidí. Ale co je vlastně podstatou lidství? Může nás první dojem klamat? A jsme připraveni spatřit naše pravé já? Slaměnec je metaforou o střetu iluze a reality, síle sebeuvědomění a lidské povrchnosti.
Děj povídky se odehrává v 17. století na území Nové Anglie. Mocná čarodějnice Matka Rigbyová si chce vyrobit slaměného strašáka, aby jí ohlídal zahradu. Její vlastní dílo ji ale natolik zaujme, že se z rozmaru rozhodne přivést strašáka k životu a poslat ho do města mezi lidi. Jakmile Slaměnec ožije, čarodějnice mu propůjčí lidskou podobu. A také kouzelnou dýmku, ze které musí neustále bafat, aby se udržel naživu… Na první pohled jednoduchý příběh v sobě ukrývá hlubší poselství, zabývá se tematikou morálky, lidského pokrytectví i přetvářky. (…)
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku