Experiment doktora Heideggera (1992)
Nathaniel Hawthorne. Překlad Stanislava Menšíková. Připravila Dagmar Joklová. Režie Ilja Racek.
Čte František Šec.
Připravila Ostrava v roce 1992 (30 min.). Repríza 6. 6. 2017 (ČRo 3 Vltava, 0:30 h.) v cyklu Noční bibliotéka; 3. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Mačas, Dominik: Temný vypravěč ze Salemu. Poslechněte si sedm povídek spisovatele Nathaniela Hawthorna. In web ČRo 3 Vltava, 5. 7. 2024 (článek) – Cit.: Autor slavného románu Šarlatové písmeno bývá řazen mezi temné romantiky i zakladatele žánru fantasy. Pro jeho příběhy je typická ponurá magická atmosféra. Nathaniel Hawthorne pocházel ze Salemu, jeho prapradědeček se podílel na nechvalně proslulých čarodějnických procesech, on sám se však od této historie snažil distancovat. (…)
Nathaniel Hawthorne (1804–1864) se narodil do rodiny námořního kapitána v přístavním městě Salemu, oblasti, kde vznikly nejstarší osady přistěhovalců. Lásku k literatuře v sobě odhalil již v dětství, kdy po smrti otce a svém vlastním zranění byl izolovanější od ostatních vrstevníků a čas věnoval četbě. Po studiu na vysoké škole začal sám psát.
Hawthorne nabízí čtenářům nový pohled do nitra člověka a prohlubuje psychologickou analýzu. Podobně jako například E. A. Poe, se kterým ho můžeme řadit mezi „temné“ romantiky, i Nathaniel Hawthorne ve své tvorbě čerpá ze zločinu, lidských slabostí a temných stránek společnosti i jedince. Hawthorne patří mezi klasické autory ranné americké literatury, zabýval se také otázkami puritanismu a raného anglického osídlování Severní Ameriky. Pro jeho texty je typická tajuplná, až snová atmosféra, proti sobě stojí přísnými pravidly svázané společenství a vymykající se jedinec. Jeho nejslavnější román Šarlatové písmeno se věnuje otázkám viny, trestu, společenského odsouzení a pokrytectví. K dalším významným dílům patří Dům se sedmi štíty či Mramorový faun. (…)
(…) Osoba doktora Heideggera je stejně opředená mýty a tajemstvími jako jeho pracovna. Co se tentokrát v zaprášené místnosti skrývá? Fantastická povídka z 19. století v sobě nese nečekaně aktuální pravdu. Když k sobě výstřední doktor Heidegger přizve čtyři staré přátele, lidi zmožené životem, nikdo z nich nemůže tušit, co se od nich čeká, a žádný z nich vlastně nečeká nic přelomového. Jenže opak je pravdou – a pravdou se v této pozoruhodné místnosti může stát ledacos. Povídka o stáří, o mládí, o rozumu a o lidské přirozenosti rezonuje duchem dnešní doby a současně si v sobě uchovává okouzlující duši dob minulých. Své kouzlo má přece každá doba. (…)
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku