Lesní pěšina (1993)
Adalbert Stifter. Úryvek z novely rakouského klasika. Překlad Anna Siebenscheinová. Připravila Dagmar Hubená. Režie Josef Lédl.
Účinkují Rudolf Pellar a Alexandra Tomanová.
Natočeno v roce 1993. Repríza 30. 4. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.; 27 min.); 21. 1. 2023 (ČRo Plzeň, 18:04 h.) v cyklu Povídkové čtení na víkend; 27. 2. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Pozn.: Program z roku 2023 uvádí jako datum natočení rok 1994.
Lit.: Toušková, Martina: Adalbert Stifter: Lesní pěšina. Úsměvný příběh o léčivé moci přírody. In web ČRo Plzeň, 22. leden 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jistý pan Tiburius, bohatý samotář, podivín a také hypochondr, který veškerou svoji pozornost upírá pouze ke stavu vlastní tělesné schránky, se přijel léčit do horských lázní. Ačkoliv se panicky obává průvanu a náhlých změn povětrnostních podmínek, vydává se jednou na procházku poněkud dál od lázeňského domu, v němž je ubytován.
Spisovatel, malíř a pedagog Adalbert Stifter se narodil v roce 1805 v Horní Plané na Šumavě, kde také strávil své dětství. Ve dvanácti letech odešel studovat latinské akademické gymnázium do kláštera benediktinů v hornorakouském Kremsmünsteru. Později přesídlil do Vídně studovat práva, která se mu ovšem nepodařilo dokončit. Zajímaly ho spíš přírodní vědy, literatura a malování. Živil se většinou jako domácí učitel.
Své první povídky publikoval v roce 1840. Úspěšné přijetí jeho prvotin zlepšilo jeho finanční situaci, a tak psal a publikoval dál. V roce 1848 se přestěhoval do Lince a stal se vrchním školským inspektorem s titulem školní rada v Horním Rakousku. Nejplodnější coby literát byl ve 40. letech, kdy napsal například povídky Vesnička na suchopáru, Z kroniky našeho rodu, Hvozd, Popsaná jedlička, Lesní poutník nebo Žula. Své zřejmě nejznámější dílo, obsáhlý historický román Vítek o zakladateli jihočeského rodu Vítkovců, vydal v polovině 60. let. Šumava a jižní Čechy inspirovaly Adalberta Stiftera i coby malíře. Od realisticky popisných krajin biedermaierovského stylu se propracoval k raně impresionistickému výrazu. Jeho šumavské obrazy zachycují například okolí Horní Plané, Vítkův Hrádek nebo Čertovu stěnu u Vyššího Brodu.
Adalbert Stifter trpěl v závěru života cirhózou jater. V lednu 1868 si v nemocnici v Linci břitvou podřezal krční tepnu, zemřel o dva dny později. Pohřben je na tamním hřbitově svaté Barbory.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku