Betlémské děcko (2001?, 2020)

Přidal: Přemek |

Srpen 30, 2007

Selma Lagerlöfová: Betlémské děcko Selma Lagerlöfová. Překlad Emil Walter. Hudební spolupráce Danuše Stuchlíková. Zvukový mistr Pavla Horynová. Natáčecí technik Daniela Sochorová. Režie Markéta Jahodová.

Účinkují Daniela Kolářová, Věra Kubánková a Zdeněk Maryška.

Premiéra (?) 25. 12. 2001 (Vltava, 20.30 h.; 57 min.).

Vydala Radiotéka, prosinec 2020 (MP3, CR.ES.2020.629)

Lit.: Oravová, Dagmar – Betlémské děcko. In Týdeník Rozhlas 52/2001 (17. 12. 2001). - Cit.: „Nezáleží na tom, zda se to či ono skutečně stalo, záleží na tom, abychom měli takové oči, které by viděly slávu Boží,“ vštěpovala své sotva pětileté vnučce babička. Možná že právě po ní zdědila pozdější zakladatelka moderní švédské prózy Selma Lagerlöfová (1858-1940) přemíru fantazie a vypravěčský talent. A když pak po letech cestovala po světě a sbírala materiál k Legendám o Kristu, mnohokrát si babiččino ponaučení připomínala. Nehledejme proto pod názvy jednotlivých legend její sbírky – např. Svatá noc, Útěk do Egypta, Šátek sv. Veroniky a jiných – epizody ze života Ježíše Krista, jak je známe z evangelií. Její apokryfní příběhy s nimi souvisí jen velmi vzdáleně. A tak i v legendě s názvem Betlémské děcko, kterou si na Vltavě můžete poslechnout na Boží hod večer, byste marně hledali chlév a jesličky s Jezulátkem, oslíka a volka, kteří je zahřívají svým dechem, a tři krále, kterak ve světle komety spěchají pozdravit Mesiáše. Nic z toho zde není, zato však spolehlivě nalézáme základní poselství „dobré zvěsti“: výzvu k naději, k milosrdenství, k nezištné a obětavé lásce.

Materiál k Legendám o Kristu sbírala Selma Lagerlöfová na svých cestách po Blízkém východě a na jih, které podnikla s přítelkyní v 90. letech 19. století. Z těchto cest vytěžila ještě román Antikristovy zázraky a Jeruzalém. Toto období však nepatří k jejím umělecky nejúspěšnějším, mnohem známější je její prvotina, sága Gösta Berling (1891) nebo pozdější romány, např. Liljenkronův domov či románový cyklus o rodu Löwensköldů. Mezi nejslavnější z jejích četných povídek patří Poklad pana Arna, který byl opakovaně i zfilmován. Zvláštní místo v tvorbě S. Lagerlöfové zaujímá Podivuhodná cesta Nilse Helgerssona Švédskem – originální učebnice vlastivědy, napsaná na objednávku pro potřeby škol.

Selma Lagerlöfová, výrazná představitelka švédského novoromantismu, nositelka Nobelovy ceny za literaturu (1909) a členka Švédské akademie (byla zvolena roku 1914 jako první žena), je jednou z nejpopulárnějších spisovatelek ve světové literatuře. K nám proniklo její dílo velmi záhy: první překlad máme již z roku 1900 a brzy za ním následovaly další. Pro zajímavost – Legendy o Kristu vyšly v nakladatelství Alois Hynek již v roce 1915.