Klub šprýmařů (2000)

Přidal: Přemek |

Září 11, 2007

Karel Hynek. Tři texty předčasně zesnulého básníka surrealistické orientace. Režie Vlado Rusko.

Průvodcem pořadem je Michal Pavlata.

Natočeno 2000. Premiéra 17. 2. 2000. Repríza 31. 12. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.) v rámci cyklu Silvestr na přání.

Pozn. Narodil se v roce 1925 v Praze, kromě dvou, tří básní publikoval fejetony v časopise Katolická žena a skládal také texty k jazzovým šlágrům, ke kterým často používal motivy ze svých básní. Zemřel na uremii v pouhých 28 letech v roce 1953. Nikdo neznal skutečný Hynkův život. Několik bibliografických dat, která jsou dosažitelná, různorodá přátelství, která příliš snadno uzavíral, lásky, jež si rád úmyslně komplikoval svým vyvinutým smyslem pro složité hry imaginace – to vše jsou málo spolehlivé opěrné body ke studiu jeho podivně vyhraněného psychologického zjevu.

Lit.: Fleyberková, Klára: Karel Hynek: Klub šprýmařů. In web ČRo 3 Vltava, 31. prosinec 2019 (článek). – Cit.: Básník a dramatik Karel Hynek, narozený 11. září 1925, si v mládí prošel impresionistickým i dekadentně lyrickým obdobím, těžiště jeho tvorby však spočívá v surrealisticky orientované poezii, básnické próze a groteskních dramatech. Nejcharakterističtějším prvkem jeho tvorby je princip hry, která v sobě nese jisté vnitřní napětí: cynismus a černý humor se zde mísí s lyrismem, ironie a sarkasmus se zraněnými city, naivita a touha se skepsí.

Od roku 1947 se Hynek spolu s Karlem Teigem, Vratislavem Effenbergrem, Josefem Istlerem a Mikulášem Medkem podílel na kolektivních aktivitách, jež vyústily v obnovení surrealistické skupiny. Časopisecky publikoval jen příležitostně, participoval především na samizdatových sbornících. Hynkův umělecký postoj doplňovaly jeho bohémské životní peripetie a mystifikace. Když pak jeden z nejpodivuhodnějších zjevů české poválečné literatury inspirované surrealismem 9. ledna 1953 v pouhých 27 letech zemřel na urémii, spekulovalo se vzhledem k jeho experimentování s psychotropními farmaky o sebevražedných okolnostech smrti. Jeho tvorba zůstávala až do devadesátých let minulého století známa jen úzkému okruhu lidí.

Rozhlasový snímek s názvem Klub šprýmařů je sestaven ze tří krátkých humorných próz: Blázinec doktora Staniola, Dědictví a Klub šprýmařů. Ať už sledujeme svérázné léčebné metody v psychiatrické léčebně, snahu zbavit se nechtěného a bezcenného dědictví nebo přijímací zkoušku nového člena bizarního klubu šprýmařů, vždy je přítomna humorná hra, stupňování napětí a překvapivá pointa.

Povídky