Jak jsme prodávali zelí (2007)
Mo Jen. Povídka čínského spisovatele. Překlad Jana Benešová. Režie Hana Kofránková.
Účinkuje Michal Zelenka.
Premiéra 18. 10. 2007 (30min.). Repríza 1. 10. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h).
Lit.: Mo Jen: Jak jsme prodávali zelí. In web ČRo 18. 10. 2007 (anotace). – Cit.: Mo Jen (nar.1956) patří mezi nejznámější současné čínské spisovatele. Proslul zejména svým románem Rudý Kaoliang, který sleduje osudy venkovské rodiny během třicátých let 20.století. Dílo se zároveň stalo předlohou ke stejnojmennému filmu, který v roce 1988 získal ocenění na Berlínském filmovém festivalu. Pro Mo Jenovu tvorbu je charakteristický odklon od barvotiskového líčení venkova a venkovanů, charakteristického pro beletrii tří desetiletí od vzniku Čínské lidové republiky až po Kulturní revoluci. Naopak Mo Jenův venkov je často hrozivým světem temných vášní, degenerace, omezenosti a útlaku. Jedinou úlevou, která jeho hrdinům pomáhá unést těžký životní úděl, jsou pomíjivé záblesky přátelství, soucitu a lásky.
Mo Jen (nar. 1956) patří k nejznámějším soudobým čínským spisovatelům. Pochází z odlehlé venkovské oblasti v provincii Šan-tung, která ho inspirovala k vytvoření fikčního prostoru, do něhož zasadil děj řady svých povídek a novel. V polovině sedmdesátých let vstoupil do armády, kde získal středoškolské vzdělání. Absolvoval též armádní uměleckou akademii a studium si později prohloubil na Pekingském pedagogickém institutu.
Mo Jen je autorem více než desítky románů a novel a asi 70 povídek. Jeho patrně nejznámějším dílem je Rudý kaoliang (z roku 1986), román sledující osudy venkovské rodiny během třicátých let 20.století. Autor v ní dovedně propojuje legendární a mytologické prvky s vlasteneckým étosem v silný epický příběh plný vášní a bolesti. Dílo posloužilo jako předloha ke stejnojmennému filmu režiséra Čang I-moua, v roce 1988 oceněného na Berlínském filmovém festivalu.
Mo Jen ve svých povídkách a románech bourá barvotiskový obraz venkova a venkovanů, charakteristický pro beletrii tří desetiletí od vzniku Čínské lidové republiky až po Kulturní revoluci. Mo Jenův venkov je často hrozivým světem temných vášní, degenerace, omezenosti a útlaku. Jedinou úlevou, která Mo Jenovým hrdinům pomáhá unést těžký životní úděl, jsou pomíjivé záblesky přátelství, soucitu a lásky. Důležitým tématem autorových příběhů je fyzické a duševní utrpení pojímané jako nedílná součást lidské existence.
Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Mo Jen: Jak jsme prodávali zelí. In web ČRo 3 Vltava, 1. říjen 2018 (článek). – Cit.: Povídka čínského spisovatele, nositele Nobelovy ceny za „halucinační realismus díla, v němž se snoubí lidové vyprávění, historie a současnost“. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Mo Jen (nar. 1956) patří k nejznámějším soudobým čínským spisovatelům. Pochází z odlehlé venkovské oblasti v provincii Šan-tung, která ho inspirovala k vytvoření fikčního prostoru, do něhož zasadil děj řady svých povídek a novel. V polovině sedmdesátých let vstoupil do armády, kde získal středoškolské vzdělání. Absolvoval též armádní uměleckou akademii a studium si později prohloubil na Pekingském pedagogickém institutu.
Mo Jen je autorem více než desítky románů a novel a asi 70 povídek. Jeho patrně nejznámějším dílem je Rudý kaoliang (z roku 1986), román sledující osudy venkovské rodiny během třicátých let 20. století. Autor v něm dovedně propojuje legendární a mytologické prvky s vlasteneckým étosem v silný epický příběh plný vášní a bolesti. Dílo posloužilo jako předloha ke stejnojmennému filmu režiséra Čang I-moua, v roce 1988 oceněného na Berlínském filmovém festivalu.
Mo Jen ve svých povídkách a románech bourá barvotiskový obraz venkova a venkovanů, charakteristický pro beletrii tří desetiletí od vzniku Čínské lidové republiky až po Kulturní revoluci. Mo Jenův venkov je často hrozivým světem temných vášní, degenerace, omezenosti a útlaku. Jedinou úlevou, která Mo Jenovým hrdinům pomáhá unést těžký životní úděl, jsou pomíjivé záblesky přátelství, soucitu a lásky. Důležitým tématem autorových příběhů je fyzické a duševní utrpení pojímané jako nedílná součást lidské existence.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku