Dobrá vůle – Patříme k němu, on k nám aneb Učím zpívat Medvíďata (2012)

Přidal: Přemek |

Únor 25, 2014

Pořad připravil Ivan Studený. Dramaturgie Lenka Svobodová. Režie Yvona Žertová.

Natočeno 2012. Premiéra 23. 9. 2012 (ČRo 2 Praha, 18:30 h;. 25 min.). Repríza 29. 4. 2017 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).

Lit.: Studený, Ivan: Patříme k němu, on k nám. In web ČRo 2 Praha, září 2012 (článek + pořad k poslechu). – Cit.: Pořad Ivana Studeného „Patříme k němu, on k nám“ je nakouknutím pod taktovku sbormistra Lukáše Holce, který téměř dvacet let vede dětský sbor Medvíďata na základní umělecké škole v Českém Krumlově.

Vznik tohoto dokumentu předznamenal zážitek autora, který se jako divák i hrdý otec účastnil prvního koncertu svých ratolestí v městském divadle v Českém Krumlově. Osobní dojmy z koncertů podnítily v autorovi nutkání zdokumentovat i odhalit podstatu ryzího učitelství.

Stupně na jevišti divadelního sálu se žalostně pomalu plní dětmi, nastupují nemotorně, zastavují se a hledají v přeplněném hledišti mámu s tátou, mávají nazdařbůh do tmy za forbínou, strkají prsty do pusy a vrážejí jedno do druhého. Sedadla v hledišti nesou téměř dvojnásobek hýždí, než by příslušel počtu věšáků v šatně, kde biletářka utěšuje zoufalého požárního technika, jenž spílá řediteli divadla, jak takovou akci mohl povolit a kdo ty lidi dostane ven, jestli se něco stane.

A stane se. Před šumící dav dětí v černých sukýnkách, kalhotách a bílých košilkách vystupuje sbormistr. Neříká nic, jen zatleská pam pam pada dam. A děti se napřimují jako by zkoprněly, oči jim zajiskří a opakují bezchybně droboučkými dlaněmi pam pam pada dam. Náhle nikdo ani nedutá. Pusy už bez prstů jsou zavřeny na zámek do chvíle, kdy sbormistr svižně rozpaží a zase mávne rukama dopředu a nahoru. Pak najednou všichni spustí jako jeden: „Támhle je jablůňka, já na ní vlezu.“ V ten moment všem rodičům padají brady. Jak ten chlap dokáže všechny ty rošťáky a neposedy, co doma během chvíle umí přetvořit uklizený pokojíček v zaneřáděné doupě paviánů, změnit jak zázrakem na takto kultivované zpěváky?

Osobní dojmy z koncertů podnítily v autorovi nutkání zdokumentovat i odhalit podstatu ryzího učitelství. Proč a koho děti poslouchají? Nač se dají nalákat, čím vším jim může být zpívání ve sboru ku prospěchu?

Při hledání odpovědí na tyto otázky zavítají posluchači spolu s autorem do divadelního sálu, po boku dětí si stoupnou na stupínky ve zkušebně českokrumlovské hudební školy, bez zábran si zavýskají při hrách na letním soustředění, usednou do autobusu cestou na krajskou soutěž i k rodinnému stolu v domácnosti pana učitele Lukáše Holce. Čeká je listování kronikami, přípitek v hospůdce, kde bývalí členové sboru Medvíďata hrají rokenrol, i návštěva na kůru starobylého kostela. Pořad je pestrou skládankou zvuků, hravého prozpěvování a prchavých okamžiků, při kterých se budují trvalé hodnoty.

Začal vznikat už v roce 1992 krátce po té, co do Základní umělecké školy nastoupil nový učitel kytary Lukáš Holec. Dle zápisu v kronice, kterou co by svou diplomovou práci na závěr studií zpracovala jedna z členek sboru Jana Čížková, připadla první oficiální zkouška Medvíďat na 1. únor roku 1995.

Od té doby se sbor účastnil mnoha domácích a několika zahraničních přehlídek i soutěží a získal i významná ocenění. K těm nejcennějším patří první cena z mezinárodní soutěže Europees muziekfestival v belgickém Neerpeltu. Ve spolupráci s Českým rozhlasem nahrál sbor pět kompaktních disků včetně autorského počinu Medvědárium, na kterém se podíleli čeští skladatelé a textaři.

V současnosti vede Lukáš Holec přípravné sbory Diblíci, Lentilky, Brumlíci a hlavní sbor Medvíďata. Odrostlí členové, kteří už nejsou žáky základní umělecké školy, se scházejí v tělese Krum brum chór. Za téměř dvě desetiletí prošlo sborem na 1200 dětí.

Narodil se v roce 1969 v Prachaticích jako druhý syn v rodině výtvarníka a učitele na zdejší střední pedagogické škole, matka vyučovala hru na klavír v lidové škole umění. Není divu, že prvotní zájem o přírodu a atletiku brzy musel ustoupit studiu hry na kytaru a housle. I o prázdninách se školák Lukáš Holec věnoval hudbě na táborech hudební mládeže.

Po absolvování Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity se novopečený učitel českého jazyka a hudební výchovy přestěhoval do Českého Krumlova, kde nastoupil jako učitel na základní umělecké škole. Ostatně do Českého Krumlova dojížděl pravidelně už od svých osmnácti let co by člen amatérského smyčcového orchestru.

Jako houslista a zpěvák působil také v prachatické folkové kapele Proměny a v úspěšné folkrockové sestavě Spolektiv. Krom vedení dětských sborů se Lukáš Holec věnuje komponování skladeb a aranžování písní.

Radiodokument