Osudy – Kieślowski o Kieślowském 1/10 (2014)

Četba na pokračování ze vzpomínek polského režiséra Krzysztofa Kieślowského, které zaznamenala Danuta Stoková. Překlad Lenka Daňhelová. Připravila Renata Venclová. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkuje Kamil Halbich.

Natočeno 2014. Premiéra 24. – 28. 3. a 31. 3. – 4. 4. 2014 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 10 x 30 min) v cyklu Polský rok.

Pozn.: Kieślowski vzpomíná na své dětství, první filmařské úspěchy i mezinárodní slávu Tří barev a nevyhýbá se ani událostem ze svého soukromého života, což je dobrá zpráva pro obdivovatele hledající klíč k režisérově představivosti a jeho vnitřnímu světu. Kieślowského tvorba se vyznačuje zobecňujícím přesahem, v němž se dostává do popředí téma náhody či osudu jako určujících sil v životě člověka. I když v osobním názoru režisér podléhal stále větší skepsi, jeho filmy dávají lidem naději. Kniha, na jejímž základě byl pořad připraven, vznikla na základě série dlouhých rozhovorů, které nahrála Danuta Stoková s Kieślowským na mikrofon. Má tak charakter velmi osobní rozmluvy dvou lidí, kteří se mají navzájem v úctě a důvěřují si. Režisérova odzbrojující upřímnost je prosta jakéhokoli předstírání. Kieślowski má bohaté životní zkušenosti a vždy se snaží zjistit, jaký smysl pro něj osobně měly. Vidíme před sebou rozhodného člověka, který rozeznává základní a nejdůležitější životní hodnoty a díky tomu zaujímá pro někoho možná příliš vyhraněná, nicméně vždy morálně čistá stanoviska. Autobiografie není pochvalným hymnem na velikost svého autora ani na výjimečnost filmu. Režisérství je pro Kieślowského způsob života, povolání, „jediná věc, kterou umí“. Čtenáře považuje za sobě rovného, ani horšího, ani lepšího, než je on sám. (anotace)

Lit.: Venclová, Renata: Kieślowski o Kieślowském. In web ČRo 3 Vltava, březen 2014 (článek). – Cit.:  Četba na pokračování ze vzpomínek polského režiséra Krzysztofa Kieślowského, které zaznamenala Danuta Stoková. (…)

Vznik vzpomínkové knihy polského režiséra Krzysztofa Kieślowského iniciovala začátkem 90. let editorka Danuta Stoková. Při překládání rozhovorů, které Kieślowski poskytl anglické televizi, ji napadlo vyzpovídat polského filmaře zevrubněji a přepis hovorů vydat knižně. Od loňského roku si takto vzniklou knihu Kieślowského vzpomínek mohou přečíst také čeští čtenáři, vyšla v nakladatelství Academia v překladu Lenky Daňhelové.

„Kniha se skládá z rozhovorů, přesněji tří cyklů rozhovorů. Strávila jsem s Krzysztofem mnoho dní, každý den několik hodin u mikrofonu. Z těchto našich nahrávek jsem zredigovala knížku. Takže slova jsou Krzysztofova, ne moje. A jsou to slova mluvená, ne psaná. Chtěla jsem zachovat běžný a někdy téměř intimní ráz výpovědi.“

Kieślowského vzpomínky jsou uspořádány chronologicky od dětství a dospívání, přes studia na filmové škole až ke kapitolám věnovaným vlastní dokumentární tvorbě a hranému filmu. Zachovaný ráz důvěrného rozhovoru však přináší mnoho odboček, v nichž můžeme číst jeho obecnější úvahy o významu domova, o vztazích mezi rodiči a dětmi, o politice, literatuře, umění, Bohu a smrti.

Do těchto úvah se Kieślowski pouští se strhující upřímností a bezprostředností, často se několikrát vrací k jednou řečenému, aby svoje myšlenky upřesnil, čtenář má dojem, že může zblízka poznat jeho způsob přemýšlení a prožívání světa.

Po režisérových pamětech ovšem sáhnou především ctitelé jeho filmů. Kieślowski je přirozeně zajímá hlavně jako tvůrce filmů Amatér (1979), Náhoda (1981) nebo Bez konce (1985), jako režisér a spoluscénárista impozantního cyklu Dekalog (1987-89) vycházejícího z biblického desatera, z něhož se do paměti zapsaly především Krátký film o zabíjení a Krátký film o lásce, jako režisér mystického snímku Dvojí život Veroniky (1991) nebo filmové trilogie Tři barvy (1993-1994).

A je třeba říct, že nebudou zklamaní. Kieślowského rekapitulace vlastní filmové tvorby tvoří rozsahem i významem nejpodstatnější část knihy, režisér tu rekonstruuje vznik svých snímků, snaží se odhalit důvody případného neúspěchu, srovnává původní myšlenku s výsledným celkem.

Když Danuta Stoková čerstvého padesátníka Kieslowského vyzvala k práci na vzpomínkové knize, mohlo se zdát, že je to příliš brzy. Nebylo, zemřel náhle v březnu 1996.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)