Reportérům vstup povolen – Výpustek – Přísně tajné ! (2004)

Přidal: Přemek |

Červenec 4, 2008

Připravili Světlana Lavičková a Tomáš Černý.

Natočeno v roce 2004. (ČRo2 Praha; 54 min.).

Pozn.: Jeskyně vznikla v devonských vápencích a její historie je opravdu pestrá: První písemná zmínka je již z roku 1608. Mastičkáři si ji totiž pochvalovali jako naleziště kostí kostí draků, ktoré tvořily základ jejich léčebných přípravků. Již před 200 lety jeskyni zpřístupnil pro turisty kníže Lichtenštejn. Od roku 1920 se v ní těžily fosfátové hlíny využívané jako hnojivo. Chodby ztratily svůj původní charakter a s hlínou se vytěžila spousta kostí vyhynulých zvířat.
Nejvice však tvář jeskyně poznamenala armáda. Československá armáda si zde těsně před 2. světovou válkou umístila muniční sklad, ale s příchodem okupace byl tento podzemní prostor obsazen nacisty. Vybetonovali podlahy a upravili rozlehlé chodby tak, že do nich bylo možno vjet nákladními auty – nuceně nasazení zde vyráběli součástky do leteckých motorů. Koncem války továrnu Němci částečně zapálili a částečně vyhodili do povětří (část původní kotelny je k vidění jako připomínka války v původním stavu).
V roce 1961 jeskyni opět převzala československá, tentokráte „lidová“, armáda. O účelu kolovaly nejrůznější fámy, ale objekt byl velmi přísně utajovaný – protiatomový úkryt s velitelským stanovištěm pro případný válečný konflikt byl vybudován v délce 200 metrů v hloubce asi 50 metrů pod zemí. Těsně před rokem 1989 se dokonce uvažovalo o jeho přebudování na protiatomový kryt najvyšších představitelů ÚV KSČ. Poloha jeskyne v hlubokém údolí totiž nedovolovala přímý zásah střelou s plochou dráhou letu a vnitřní prostory skalního bloku by odolaly i výbuchu atomové bomby o síle třiceti kilotun TNT.
Krápníků zde k vidění mnoho není, ale kolem objektu jsou stále ostnaté dráty – koridor mezi ploty pro stráže a uvnitř za ocelovými dveřmi stále plně funkční betonové tubusy s lůžkovou částí, polní nemocnicí, filtrační zařízení, záložní agregáty, chemické záchody, telefonní ústředna a to nejdůležitější – velitelské středisko.

Radiodokument