Petr Zenkl (2018)

Přidal: Premek |

Únor 3, 2018

Portrét Petra Zenkla připravila Veronika Kindlová.

Natočeno 2018. Premiéra 2. 2. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h) v cyklu Archiv Plus. Repríza 25. 9. 2020 (ČRo Plus, 11:10 h.) v cyklu Archiv Plus. K poslechu zde.

Lit.: Kindlová, Veronika: Primátor Zenkl utíkal z komunistického Československa v kufru osobního auta. In web ČRo Plus, 2. 2. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jeden z aktérů událostí let 1938 i 1948. Muž, který nacistům tak ležel v žaludku, že ho s dalšími významnými představiteli československého života poslali do koncentračního tábora. Předseda druhé nejsilnější poválečné strany. Klíčový představitel československého exilu po roce 1948. Tím vším byl Petr Zenkl.

Kluk z Tábora primátorem Prahy

Petr Zenkl se narodil v roce 1884 v Táboře jako osmý z jedenácti dětí krejčího. Vystudoval filozofii a klasickou filologii. Zprvu se živil jako učitel češtiny a napsal dokonce několik učebnic. V mládí vstoupil do národně socialistické strany. Za tuto stranu byl zvolen zastupitelem a později i starostou Karlína.

Od roku 1922 zasedal v zastupitelstvu hlavního města. Orientoval se především na sociální problematiku. Pracoval jako předseda sociálního výboru na ministerstvu sociálních věcí a později se stal ředitelem Ústřední sociální pojišťovny. Zasadil se například o vybudování Masarykových domovů pro potřebné. V roce 1937 byl za národní socialisty zvolen primátorem Prahy.

V rozhlasovém archivu je kolem pětadvaceti nahrávek, na kterých je zachycen Zenklův hlas. Tou nejstarší je beseda z roku 1934 na téma sociální péče a sociální pojištění. Zenkl zde vystupuje ještě jako ředitel Ústřední sociální pojišťovny. Dalšími účastníky debaty jsou poslanec Lev Winter a tajemník Svazu průmyslníků Bohumil Sottner.

Může překvapit, že debatující řeší vlastně podobné problémy, jako řešíme v sociální oblasti dnes: dostatečnou výši pojištění, zatížení, které pojištění představuje pro zaměstnavatele, a také zneužívání sociální pomoci.

Nesmíme se opustit sami

Nejvíce zvukových záznamů s hlasem Petra Zenkla pochází z jeho předválečného primátorského období. Je mezi nimi například rozsáhlá reportáž ze Zenklova slavnostního uvedení do funkce, nebo záznam z přivítání československých letců, kteří se vrátili z mezinárodního leteckého mítinku v Curychu, odkud si přivezli deset medailí (z toho tři zlaté) a v celkovém hodnocení skončili druzí.

V době Zenklova působení ve funkci primátora se Praha chystala na X. všesokolský slet, který se konal v létě roku 1938. I k této události se váže řada nahrávek: zdravice krajanům v Americe, kteří se na slet chystají, nebo pozvánka pro děti z celého Československa do Prahy. Praha tehdy oslovila všechny školy v republice, aby vybraly po dvou žácích, které pražský magistrát na své náklady dopraví do hlavního města, kde budou bydlet v pražských rodinách a magistrát jim opět na vlastní náklady připraví zajímavý program.

Emotivní jsou pak nahrávky Zenklových projevů z období sudetské krize. „Jestliže nás někdo opustil v těchto těžkých chvílích, nesmíme se opustit sami. Pilni budeme a pevni jen tehdy, jestliže zachováme ukázněný klid,“ vyzýval Zenkl spoluobčany 22. září, kdy byla na protest proti přijetí britsko-francouzského ultimáta vládou Milana Hodžy vyhlášena generální stávka.

Když rudá vystřídala hnědou

Druhou světovou válku prožil Petr Zenkl v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald, odkud ho v dubnu 1945 osvobodila americká armáda. Po válce se vrátil do Československa, kde opět zaujal funkci pražského primátora. Zároveň byl zvolen do čela národních socialistů. Strany, která byla ve volbách v roce 1946 druhá za komunisty.

Zenkl se stal místopředsedou vlády a čekalo ho poslední dějství jeho pobytu v Československu. I když si s předsedou vlády a komunistické strany Klementem Gottwaldem tykal, bylo mu čím dál jasnější, že o přátelení s demokratickými stranami komunisté nestojí. Je to patrné z jeho projevu z dubna roku 1947 u příležitosti přejmenování pražské Bučkovy ulice na Rooseveltovu.

Zenkl (v předtuše nedobrého směřování země) zde jednak připomíná Masaryka a jeho zásady, ale především Rooselveltovy Čtyři svobody, které americký prezident vytyčil v roce 1941: svobodu slova a přesvědčení, svobodu vyznání, svobodu od nedostatku a svobodu od strachu.

Zenklovi ani dalším demokratickým politikům se nepodařilo tyto svobody ubránit před komunisty. V únoru 1948 se změnil režim a Petr Zenkl se dostal pod stálý dohled Státní bezpečnosti. V srpnu roku 1948 se svou ženou Pavlou opustil Československo v kufru auta amerického velvyslanectví.

Radiodokument