Vytěženo (2017)

Přidal: Premek |

Březen 24, 2018

Dnešní dokument připomene rok staré události z Frýdecko-Místecka – 31. března totiž skončil Důl Paskov. Z několika úhlů proto připomeneme polistopadovou historii černouhelných dolů OKD. Uslyšíte hospodské vyprávění horníka, který po třicetileté kariéře na šachtě skončil, nebo úspěšného podnikatele s více než třicetiletou zkušeností v uhelném byznysu Petra Pauknera. A také připomene hlavní události, změny vlastníků, soudní procesy a vzestupy i pády společnosti OKD. A uslyšíte také píseň ostravského písničkáře Zdeňka Furmančíka. Dokument s názvem Vytěženo připravili investigativní novinářka Jana Klímová a dokumentarista Ivan Studený.

Natočeno 2017. Premiéra 29. 3. 2017 (ČRo Plus, 20:05 h). Repríza 21. 3. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h.); 2. 4. 2018 (ČRo Plus, 13:05 h.). K poslechu zde.

Pozn.: Investigativní novinářka Jana Klímová a dokumentarista Ivan Studený se pokusili spojit několik pohledů na polistopadovou historii černouhelných dolů OKD. Jeden pohled zastupuje doslova hospodské vyprávění horníka, který po třicetileté kariéře na šachtě odchází v souvislosti s uzavřením dolu Paskov. Jiné hodnocení nabízí úspěšný podnikatel, člověk s více než třicetiletou zkušeností v uhelném byznysu, Petr Paukner. Ve třetím plánu připomínají autořihlavní události, změny vlastníků, soudní procesy a vzestupy i pády společnostiOKD. S využitím archivních záznamů prolnutých s autentickými zvuky důlních strojů i slovy a tóny písně ostravského písničkáře Zdeňka Furmančíka, vznikla originální dokumentární koláž. (anotace)

Lit.: Klímová, Jana – Studený, Ivan: Vytěženo – polistopadová historie dolování. In web ČRo Plus, 21. 3. 2018 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Na konci 80. let byl podnik Ostravsko-karvinských dolů (OKD) obrovský státní kolos s desítkami dolů, který vlastnil stovky hotelů a penzionů, dopravní firmy a desítky tisíc bytů. Sto deset tisíc horníků kutalo uhlí pro ocelárny zásobující celé RVHP. Co se během těch třiceti let pokazilo? Jaké události, politická rozhodnutí a jednání manažerů společnosti vedly k současnému pádu? Jaká je reálná představa o budoucnosti dolování černého uhlí v České republice?

Na začátku byla privatizace

Po roce 1989, kdy začal stát budovat tržní ekonomiku, nastal v OKD proces postupného, ale radikálního útlumu dolů, rozdělení firmy a také propouštění a pokles platů. Při privatizaci Ostravsko-karvinských dolů si stát nejprve ponechal polovinu akcií, pět procent rozdal obcím v okolí a zbytek šel do kuponové privatizace.

Různé pohledy na polistopadovou historii OKD nabízí v dokumentu Vytěženo investigativní novinářka Jana Klímová a dokumentarista Ivan Studený. Jeden pohled zastupuje doslova hospodské vyprávění horníka, který po třicetileté kariéře na šachtě odchází v souvislosti s uzavřením dolu Paskov. Jiné hodnocení nabízí úspěšný podnikatel, člověk s více než třicetiletou zkušeností v uhelném byznysu, Petr Paukner.

Skupovat a hromadit tyto roztroušené akcie začal severomoravský podnikatel Stanislav Pros. Když měl v ruce dostatečně velký balík, navrhl snížení základního jmění dolů a státu, který měl minimální zkušenosti se správou majetku, tímto krokem zmenšil vlastnický podíl na 46 procent.

V roce 1998 tedy už většinový soukromý balík akcií OKD, držený tehdy firmou Karbon Invest, změnil majitele. Po sérii podivných transakcí, kdy se dvě firmy koupily navzájem, skončil Karbon Invest v rukou tria exmanažerů dolů – Viktora Koláčka, Petra Otavy a Jana Przybyla.

Soud s uhlobarony

Uhlobaroni, jak média trojici majitelů OKD nazvala, stojí v roce 2003 před soudem kvůli podezření z tunelování. Zároveň ale jejich Karbon Invest vyjednává se státem o doprivatizaci zbytku akcií OKD. Zatímco soud se táhl dalších sedm let, než vyšuměl do ztracena a všichni byli zproštěni viny, obchod se státem dopadl dobře.

V roce 2004 tehdejší Fond národního majetku prodal Karbon Investu svých 46 procent akcií za 4 miliardy korun. Později se ukázalo, že to bylo velmi levné. Najatý znalec totiž do ocenění podílu státu nezahrnul většinu dceřiných společností. V nich byl majetek za další desítky miliard. V současné době za to stojí znalec i dva lidé ze státního fondu před soudem.

Zlaté časy Bakalovy

V listopadu 2004 kupuje OKD finančník Zdeněk Bakala spolu s americkými společníky. Celé OKD jej přišlo na necelých 11 miliard korun. Tedy na mnohem více, než co kdy dostal za své akcie stát. V dolech je v té době a v dalších letech vše zalité optimismem. Ceny uhlí začínají významně stoupat a Bakalovi finančníci slibují OKD rozmach.

V pondělí 7. května 2008 Zdeněk Bakala na honosně pojaté tiskové konferenci zazvonil na zvonec, aby tak tradičně uvítal vstup nových akcií na burzu. OKD vložil do nové holandské firmy s názvem New World Resources (NWR) neboli zdroje nového světa. Na burzách v Londýně, Varšavě a v Praze nabídl třetinu jejích akcií.

Obchod doprovázel příběh nepřetržitě ziskové a největší těžební firmy ve střední Evropě, která má zásoby uhlí na dalších 30 let. Investoři byli nadšení. Akcie vykoupili během pár dní a jejich cena vystřelila vysoko nad původní kurz.

Vítězná jízda netrvá dlouho

Noví majitelé dolů sice investovali miliardy korun do nových strojů a zlepšení bezpečnosti horníků. Na druhé straně ale doly čím dál víc zadlužují, rozprodávají jejich majetek a vyplácejí si obrovské dividendy. Do roku 2012 OKD poslalo svým vlastníkům 65 miliard korun. Jen na polovinu z toho si ale doly podle později podané žaloby skutečně vydělaly.

Zbytek šel z rezerv podniku a půjček. V roce 2013 hlásí NWR ztrátu 27 miliard korun. Zdeněk Bakala a jeho tým se ještě pokouší o finanční záchranu. Věřitelé firmě v dalším roce odpustili část dluhů a Bakala se svým hlavním společníkem Peterem Kadasem dali ze svého OKD navíc každý miliardu. Byla to ale kapka v moři, která nepomohla.

Zodpovědnost přebírá stát

Na začátku roku 2016 Bakala s Kadasem NWR opoustili a své akcie přenechali zdarma věřitelům. Ti se pokusili jednat se státem o pomoci, ale marně. Vedení OKD tak v květnu poslalo doly do insolvence a přiznalo dluhy ve výši 17 miliard korun. Horníkům se opožďovaly výplaty, odbory naléhaly na stát, ať firmě pomůže. Politici se po půlročním dohadování shodli na státní půjčce tři čtvrtě miliardy korun. K 30. dubnu 2017 skončila těžba v dole Paskov, kde přišlo o práci 1030 zaměstnanců.

Další epizodou, která ústí do současnosti, je projekt OKD, jak se chce společnost vyhnout bankrotu. Insolvenční správce Lee Louda s věřiteli oslovili soukromé investory, aby si celé doly koupili a dál provozovali. Nabídky přišly dvě. Podle OKD ale ani jedna situaci dolů neřešila. A tak se nakonec jako investor musel přihlásit stát a jím vlastněná společnost Prisko.

Celkově se insolvenčnímu správci přihlásilo přes 550 věřitelů požadujících 23 miliard korun. Jenže pohledávky za více než 17 miliard Lee Louda popřel. A právě kvůli popření dluhu běžel půl roku soudní proces, když se v srpnu 2017 společnosti Citibank a mateřská NWR odvolaly proti schválení reorganizačního plánu. Tedy až začátkem února 2018 tento plán nabývá právní moci. Samotná reorganizace spočívá v prodeji sta procent akcií nově založené společnosti OKD Nástupnická státnímu podniku Prisko za zhruba 80 milionů korun. Do budoucna je v plánuje zavření dolů Darkov a Lazy, kde přijde o práci dalších více než 2000 lidí.

Radiodokument