Host do domu – František Štěpánek (2018)

Přidal: Premek |

Duben 17, 2018

Prof. František Štěpánek se snaží otevřít novou éru přírodních antibiotik, na které nevzniká rezistence. Vyvíjí miniaturní chemické roboty, kteří by dopravovali účinné látky přesně na to místo v těle pacienta, kde to bude potřeba. Tu látku získal z česneku a jeho objev by mohl představovat naději pro dobu, kdy známá antibiotika už nebudou účinkovat. Profesor Štěpánek vystudoval chemické inženýrství v Praze a vedl výzkumný tým na Imperial College v Londýně. Jako první Čech získal v roce 2007 grant Evropské výzkumné rady (ERC) ve výši v přepočtu 48 milionů korun. Díky evropské podpoře se přesunul na VŠCHT a založil tam Laboratoř chemické robotiky. Na naději, kterou představují jeho výzkumy se bude ptát Martina Kociánová.

Natočeno 2018. Premiéra 19. 4. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Lit.: Kuchyňová, Zdenka: Od pracích prášků se dostal k vývoji nanorobotů, kteří bojují s rakovinou, nebo k práci na přírodních antibiotikách. Profesor František Štěpánek. In web ČRo 2 Praha, 19. 4. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Františku Štěpánkovi někdy říkají česnekový vědec. K potlačení bakterií totiž používá látku alicin, která je v běžném česneku.

Říkají mu někdy česnekový vědec. Profesor František Štěpánek totiž pracuje na přírodních antibiotikách, na které nevzniká rezistence. Taky ale vyvíjí miniaturní chemické roboty, kteří by dopravovali účinné látky na přesné místo v těle pacienta.

Jako první Čech získal v roce 2007 grant Evropské výzkumné rady ve výši 16 milionů eur. Díky němu se přesunul na Vysokou školu chemicko-technologickou a založil Laboratoř chemické robotiky. Jde o revoluční způsob léčby rakoviny.

Jako granule s pracím práškem

„Roboti by měli být jako miniaturní továrny, které vytvoří chemickou látku a aplikují ji tam, kde je potřeba. Je to jako kulička, která má v sobě uzavřené další kuličky, z nichž vznikne chemická látka. Je třeba mít technologii, jak kuličky vytvořit, jak opatřit jejich povrch, aby se shromáždili v nádoru, a najít postup k jejich spuštění,“ vysvětluje polopatě profesor František Štěpánek.

Původně se zabýval vývojem pracích prášků a řešil, jak dát do granulky účinné látky, které se vzájemně nesnáší. „Jak jednotlivé složky zapouzdřit a oddělit, aby se rozpouštěly v určité posloupnosti. Na konferencích jsem se setkal s lidmi z medicíny. Potřebovali transportovat do krevního řečiště účinné látky, ale bez vedlejších účinků. Tak jsem se dostal k této problematice.“

Nanoroboti by mohli změnit medicínu

Nanoroboti by mohli změnit medicínu. Jak ale najdou třeba nádor? „Jako směřovací molekula se použije protilátka, která se váže na nádorové buňky. Když se robot srazí s jinou buňkou, jde dál. Když najde správnou, přilepí se na ni. To lze zjistit magnetickou rezonancí. Pak se spustí lokální chemická reakce, která vede k zahubení buněk.“

František Štěpánek se stará o pětičlennou rodinu a 14x se zúčastnil triatlonu. Říká, že velký vliv na člověka mají učitelé, přirozený talent a shoda náhod. „A taky to, zda se vám první experimenty podaří tak, že máte chuť v nich pokračovat“.

Roboty testují na nádorech „vypěstovaných“ v laboratoři. Mají prý stejné vlastnosti jako nádory v lidském těle. „Výsledky jsou perfektní. Další fáze je testování na myších. Sleduje se rychlost, s jakou se chemičtí roboti rozprostřou. Je třeba, aby nebloudili,“ popisuje problematiku.

Jak omezit rezistenci antibiotik

Františku Štěpánkovi někdy říkají „česnekový vědec“. K potlačení bakterií totiž používá látku alicin, která je v běžném česneku. Vzniká při poškození jeho buněk. Působí jen několik hodin, a to je žádoucí, protože se bakterie nestačí na látku adaptovat.

Problém byl v tom, jak alicin dostat do místa nákazy včas. „Dosud nebyla technologie, jak léčivo přenést.“ Díky podpoře nadace Neuron teď na problému pracuje i Štěpánkův žák a nyní kolega Ondřej Kašpar. Už existuje prototyp ve formě zásypu na špatně se hojící rány.

Kde všude má jeho objev ještě uplatnění? Mohli by nanoroboti změnit medicínu? Více uslyšíte v archivu.

Radiodokument