Dnešní Plus – Co mladá generace ví o Miladě Horákové? (2018)

Alespoň to říká ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni Karel Strachota. „Jednou ze smutných odlišností je to, že zrovna dnes byla jmenována vláda, která se bude těšit podpoře KSČM. Je to smutná symbolika,“ myslí si ředitel. Na samotné připomínce smrti Horákové a dalších to ale jinak nic moc nezmění.

Ví ale dnešní mladá generace, kdo Milada Horáková vůbec byla? „Z našich opakovaných a dlouhodobých průzkumů vyplývá, že se víc než polovina mladých o období našich dějin z let 1945−1989 zajímá a hlavně chtějí vědět víc.“ Pořád to ale není většina. Třeba proto, že se na základních i středních školách k tomuto období kantor vůbec nedostane. Přitom má možnost zabrousit na nejednu webovou stránku.

Mezery na odborných školách a učilištích

„Takových škol ubývá, ale pořád jsou,“ říká Strachota. Největší mezeru ve vzdělání totiž mají studenti středních odborných škol a učilišť. „Na jedné straně jsou hlavně gymnázia, která se období komunistické totality věnují opravdu hodně. Na opačném konci jsou pak i podle podrobných výzkumů odborné školy a učiliště, kde se novodobé dějiny neučí vůbec,“ přiznává.

Přitom je podle ředitele zrovna toto období naší historie zásadní. „Abychom porozuměli současnosti, přece musíme připomínat, co předchozí zločinný komunistický režim pro naši zemi doopravdy znamenal. O život přišly a do lágrů se dostaly tisíce lidí… Nejen z procesu s Miladou Horákovou, ale z příběhů dalších lidí perzekvovaných komunistickou diktaturou přece pochopíme, že svou svobodu a demokracii musíme opečovávat. Protože jinak o ni můžeme lehce přijít. To přece platí dodnes.“

V audiozáznamu vysílání se dozvíte víc. Hostem byl totiž kromě Karla Strachoty i historik a didaktik Odboru vzdělávání a výzkumu Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Pinkas.