Pro a proti – Přijímání uprchlíků (2018)

„Chtěli jsme, aby ve veřejném prostoru, kde zatím zní jen že nesmíme přijmout jediného migranta, zazněl i normální a přirozený hlas, že když se přijme jedna rodina, tak se vůbec nic nestane. Kdyby Česká republika dodržovala své závazky a přijali jsme třeba sto lidí, tak si toho nikdo nevšimne,“ myslí si Barbora Antonová z hnutí Žít Brno.

Naše sdělení směřovalo k vládě a spočívá v tom, že není důvod cizince nepřijímat, protože se o ně dokážeme postarat. Barbora Antonová

Jen v Brně podle Antonové žije asi 30 tisíc cizinců, z toho je i několik tisíc muslimů a daří se je rychle integrovat. „Nedávno jsem byla v kontaktu s kurdskou studentkou ze Sýrie, po dvou letech odcházela ze základní na střední školu se samými jedničkami, jen s dvojkou z češtiny,“ přibližuje.

Cizinci v Brně často pracují v technologických centrech, která už nyní trpí nedostatkem zaměstnanců. „Nemůžete lákat lidi z ciziny, aby přišli do Brna pracovat, a stejným hlasem říkat, že nepřijmete jediného cizince. To je pro lidi matoucí a znám několik případů, kdy vysoce kvalifikovaní lidé kvůli této atmosféře město opouští,“ dodává.

„Problém s migrací je v Brně spíš opačný, chybí tu zaměstnanci. Město by se sem mělo snažit dostat co nejvíce lidí odkud to jen půjde. Pokud bychom se rozhodli, že všichni cizinci musí z Brna odejít, tak se tu zhroutí průmysl a můžou se zavřít nemocnice,“ upozorňuje Antonová.

Naplněné kapacity

Naopak podle sociálnědemokratické primátorky Havířova Jany Feberové hnutí Žít Brno nechápe roli samospráv. Ty prý nemohou o migraci rozhodovat, odpovídá za ni totiž vláda, která přesidlování migrantů jasně odmítá.

Rada Havířova navíc přijala usnesení, že město nebude přijímat žádné migranty. Něco jiného jsou ale uprchlíci, protože ve městě funguje azylové zařízení s kapacitou 200 míst. „Pobytové azylové zařízení i integrované azylové středisko jsou celkem naplněné, takže nemáme důvod přijímat další,“ zdůrazňuje primátorka.

To není jen o tom, že se nějak rozhodneme z lidského hlediska, ale také o tom, kdo to bude platit. Jana Feberová

Mělo Česko symbolicky přijmout alespoň jednoho uprchlíka nebo rodinu, jak žádá italský premiér?

„Myslím, že by nám to neprospělo. Nevidím důvod, proč bychom toto měli řešit. Populistické debaty o migraci jsme si už v Havířově užili před parlamentními volbami, kdy na tom SPD získávala politické body, a nerada bych, aby se tohoto problému zneužívalo ke xenofobním projevům,“ upozorňuje Feberová.

Antonová ale takový přístup, tedy snahu dále nejitřit emoce podporou přijímání uprchlíků, považuje za šílený: „Ustupovat SPD a jejich názorům je cesta do pekel. Připomíná mi to předválečnou situaci, kdy spousta organizací a institucí vylučovala ze svého středu Židy, aby nepobuřovaly nacisty. Takhle se to dělat nesmí,“ oponuje.