Příběhy slavných značek – TON (2019)

Připravila Jitka Škápíková. Hudební spolupráce Jiří Litoš. Dramaturgie Magdalena Šorelová.

Provází Jan Kovařík.

Natočeno 2019. Premiéra 5. 2. 2019 (ČRo 2 Praha, 18:30 h) v cyklu Příběhy slavných značek. Repríza 16. 7. 2019 (ČRo 2 Praha, 18:30 h) v cyklu Příběhy slavných značek; 20. 1. 2024 (ČRo 2 Praha, 14:04 h.).

Lit.: Škápíková, Jitka – Šorelová, Magdalena: Měl ji doma Tolstoj, Renoir i Dalí. Příběhy slavných značek: TON. In web ČRo 2 Praha, 5. únor 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Průkopnická metoda ohýbání dřeva i přístup jejího tvůrce k zaměstnancům udělal z tohoto nábytku nadčasovou klasiku.

„Ohnout nebo zlomit?“ Heslo Michaela Thoneta, pod kterým začal v druhé polovině 19. století vznikat ručně vyráběný ohýbaný nábytek. Poprvé ho Thonet představil veřejnosti roku 1841 na průmyslové výstavě v Koblenci. A s úspěchem.

Svoji výrobu proto přestěhoval do Vídně. Jako „Nerakušanovi“ se mu tam ovšem nedařilo. Naštěstí přišel na skvělý nápad přesídlit na Moravu – konkrétně do Koryčan. To se psal rok 1857. Svou druhou továrnu založil Michael Thonet o čtyři roky později v Bystřici pod Hostýnem. Sídlí tam dodnes.

Věhlasné Thonetky

Thonetka – nadčasová klasika, která sbírala úspěchy po celém světě. Stačí se podívat na obrazy i interiéry takových velikánů, jakými byl Lev Nikolajevič Tolstoj, Toulouse-Lautrec, Picasso, Renoir nebo Salvador Dalí. Všude najdete thonetky. Čtrnáctku, ale také osmnáctku z roku 1867, která je mladší kolegyni v patách, o houpacím křesle nemluvě.

Le Corbusier, s nímž firma Thonet spolupracovala, je možná autorem jednoho z nejslavnějších křesel této značky. Ve svých interiérech navíc thonetky důsledně používal. Před č. 14 se skláněl i světový proslulý architekt Adolf Loos, který nesnášel dekorativismus. Také nejmladší generace designérů má pro ni jen slova chvály:

Jemná harmonie tvarů, vytvořených průkopnickou metodou ohýbání dřeva, učinila z této židle nadčasovou klasiku.

Thonet jako předchůdce Bati

Málokdo tuší, že Michael Thonet se o své zaměstnance staral se stejnou láskou a obětavostí jako například Tomáš Baťa. V Bystřici pod Hostýnem nechal zřídit například odborné školy pro zpracování dřeva, mateřské školy, podpořil výstavbu železnice, vybudoval dělnické domy a třeba i kasino. Právě kasino je spolu s vilou Michaela Thoneta poslední stavbou, která se zachovala.

Chcete se dozvědět víc o technologii ohýbání dřeva a navštívit spolu s námi stále fungující továrnu v Bystřici pod Hostýnem? Tušíte, která ze židlí je nejvzácnější? Víte, co dál patří do portfolia firmy TON?

 

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)