Pro a proti – Učitelé bez pedagogického vzdělání (2019)

Přidal: Premek |

Únor 14, 2019

Do základních a středních škol, kde chybí až pět tisíc pedagogů, by se mohli podle plánu ministerstva školství vrátit učitelé bez pedagogického vzdělání. Je studium pedagogické fakulty zárukou, že žáci od učitele dostanou kvalitní vzdělání? Mluvit o tom bude Tomáš Pavlíček.

Hovoří děkan Pedagogické fakulty Michal Nedělka a vedoucí komunikace společnosti EDUin Bohumil Kartous.

Natočeno 2019. Premiéra 14. 2. 2019 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Lit.: Erhart, Michael – Pavlíček, Tomáš: Nároky a atestace učitelského povolání by měly odpovídat úrovni lékařů a právníků, tvrdí Kartous z EDUin. In web ČRo Plus, 14. únor 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Do základních a středních škol, kde chybí až pět tisíc pedagogů, by se mohli podle plánu ministerstva školství vrátit učitelé bez pedagogického vzdělání. Matematiku by tak například mohli vyučovat absolventi Matematicko-fyzikální fakulty a češtinu vystudovaní bohemisté. Proti návrhu ale protestují pedagogické fakulty i školské odbory.

Podle děkana Pedagogické fakulty UK Michala Nedělky je k učitelskému povolání potřebná kvalifikace, vedle svého oboru musí učitelé znát i věci týkající se výchovy a vzdělání.

„Tento návrh není v pořádku, vyžaduje další diskuze, a především by v takové podobě neměl projít. A pokud by prošel, tak jedině jako nouzové řešení na krátkou dobu, která by překlenula problémy, které na školách v současnosti jsou,“ zdůrazňuje.

Učitelská populace výrazně stárne a velká část absolventů nikdy nezačne učit – není problém právě i v pedagogických fakultách? „Většina studentů – hlavně v současné době – má učitelství jako první volbu. Ale problém nastává při přechodu z fakulty do škol,“ tvrdí děkan.

Máme systém zpětného hodnocení výuky, takže víme, jaké jsou naše slabiny. Usilujeme o to, aby i oborové předměty byly didaktizovány. Aby studenti dostávali příklad toho, jak oni sami mohou komunikovat se svými žáky. Michal Nedělka

Absolventům se sice na školách zpočátku líbí, jakmile ale začnou cítit potřebu zabezpečit rodinu, zvažují, co dál dělat. A v mnoha případech po dvou až třech letech odcházejí.

Atestace jako u lékařů

„Není vždy vše o penězích, ale je to jeden z hlavních faktorů,“ reaguje Bohumil Kartous ze společnosti EDUin. Pro nezanedbatelnou část uchazečů ale není studium na pedagogické fakultě první volbou a roli může hrát i kvalita studia.

Učitelské povolání by podle Kartouse mělo být regulované. Ministerstvo návrhem prý ale řeší nouzový stav, kdy je pedagogů nedostatek, a mělo by se tedy jednat pouze o přechodné řešení.

„Mezitím by se mělo mluvit o tom, jak z učitelského povolání udělat takovou kvalifikaci, která nároky a atestací odpovídá tomu, co vidíme třeba u lékařů nebo právníků,“ dodává Kartous.

Mluví se o tom, že by bylo dobré posílit praxi. Aby kandidáti učitelství byli ve školách a pracovali s dětmi (…) a měli potřebnou kvalifikaci k tomu, aby děti nejen učili matematiku, ale rozvíjeli je komplexně. Bohumil Kartous

Možnost přijmout do škol učitele bez pedagogického vzdělání mají ředitelé už dnes, je prý ale omezená. Podle ministerského návrhu si navíc tito lidé budou muset vzdělání do tří let doplnit.

„Domnívám se, že kvalifikaci lze získat i jinak než absolvováním jednoročního pedagogického minima. Například v programu Učitel naživo, který už je akreditovaným studijním programem,“ uvádí vedoucí komunikace EDUin.

Radiodokument