Balanc – Tomáš Baránek (2019)

Kde jsou hranice seberozvoje? V čem člověka limituje slušnost? Jak a proč Tomáš maskoval svou úzkost? Co je to hluboká práce? Jak vypadá nejpodrobnější rozbor potravinových intolerancí a alergií? Dozvíte se v magazínu Balanc. Připravil Petr Bouška.

Natočeno 2019. Premiéra 5. 3. 2019 (ČRo Rádio Wave, 24 min.).

Lit.: Bouška, Petr: Přehnaně zdravým životním stylem až k mrtvici. Zpověď lifehackera Tomáše Baránka. In web ČRo Radio Wave, 5. březen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Ležel jsem na jipce a myslel jsem si, že prožívám poslední chvilky svého života. Pořád jsem se ptal doktorů, zda umřu. Odpovídali neurčitě, to mi nepomáhalo,“ popisuje v Balancu blízké setkání se smrtí Tomáš Baránek, nakladatel, publicista a lifehacker. Tomáš si myslí, že si zdravotní problémy způsobil sám. Překvapivě přílišným důrazem na co nejlepší životní styl.

Má přesně změřené, které potraviny mu prospívají, jak kvalitně spí, kolik času se hluboce soustředí. Přesto se ocitl na pohotovosti.

„Nečekal jsem, že narazím na hranici. Nevěděl jsem, že existuje. Myslel jsem, že se problémy v životě jen budou opakovat. Testuji limity lifehacků, neumím to dělat jen napůl.“ Tomáš na sobě zjišťuje, jak může svůj život vylepšit, a píše o tom na svůj blog. Spektrum jeho zájmů je opravdu široké, od systémů organizace práce přes chytrou elektroniku, která měří jeho tep nebo kvalitu spánku, až po meditaci. Mnoho rad a konceptů vychází z knih, které vydává.

„Tělo řeklo, takhle nemůžeš dál, budeš se muset nad svým životem zamyslet. V nemocnici jsem na to měl deset dní. Byl to pro mne nesmírně zvláštní a důležitý zážitek.“ Mozková příhoda se odehrála hned dvakrát. Příčin bylo pravděpodobně více. Tomáš podotýká, že podobné potíže jsou nejčastěji výsledkem špatných rozhodnutí, které člověk dělá každodenně a dlouhodobě. V tomto konkrétním případě se jednalo o kombinaci příliš usilovné duševní práce, která se odrazila na kvalitě spánku, a špatného stravování. Odborník poradil Tomášovi omezit některé potraviny kvůli intolerancím, například cibuli a mrkev. Lifehacker šel ale na limity, mnoho základních potravin vynechal úplně a navíc doplňoval svému tělu vlákninu, která ho odvodňovala.

„Když lidé umírají, tak často litují, že netrávili více času s rodinou a méně v práci. Tenhle pocit jsem neměl. Přišel jsem o pocit viny, že se málo věnuji rodině a dětem, který při podnikání mám. Čili tohle nebyl můj hlavní problém.“ Domů se z nemocnice vrátil s předepsanými antidepresivy, která fungují i na zklidnění úzkostí. Léky si chválí, i když postupem času výrazně snížil jejich dávku, aby se zbavil vedlejších účinků. Také omezil náročnou práci a upravil svůj jídelníček.

„Dojem, že jsem na odchodu, ve mně vytvořil pocit naprosté vyrovnanosti. Přestal jsem se bát některých katastrofických vizí, ale třeba i na lanovce. Dál se bojím o své děti.“ Obavy v Tomášovi už prý nevyvolávají prudké reakce. Občas medituje, pokračuje v cvičení jógy, méně pracuje v tzv. hluboké práci, pouze 4 až 5 hodin denně. „Snažím se žít minimalisticky, ale proti tomu stojí moje touha poznávat a učit se nové věci. Našel jsem dynamickou rovnováhu. Vždy když mi do života přijde něco nového, tak se snažím ubrat něco starého.“

O limitech vlastního rozvoje a lifehackingu se dozvíte více v záznamu pořadu.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)