Slovensko 1939 1/5 (2019)

Přidal: Premek |

Březen 11, 2019

Připravil Ľubomír Smatana.

Natočeno 2019. Premiéra 11. – 15. 3. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 13:30 h.).

Obsah: 1. Složitý vztah Slováků k Jozefu Tisovi: „Neměli bychom se za svou historii stydět,“ tvrdí někteří. – 2. Vyhnání ze Slovenského státu. V roce 1939 ho muselo opustit 17 tisíc Čechů – 3. Kult Andreje Hlinky byl obrovský. Zůstala po něm ale prostřelená rakev a prázdné mauzoleum – 4. Jozef Tiso jako zachránce Židů? Za žádost o milost museli lidé platit podle svého majetku – 5. Po válce čekal Tisa trest. „Poprava z něj udělala mučedníka,“ myslí historik Ivan Kamenec.

Lit.: Smatana, Ľubomír: Slovensko 1939. In web ČRo 1 Radiožurnál, 11. březen 2019 (článek). – Cit.: Řádně zvolený prezident Emil Hácha odjíždí 14. března do Berlína, aby s Adolfem Hitlerem hovořil o budoucnosti Československa. Mezitím v Bratislavě vyhlašuje slovenský parlament samostatnost. Kdo tehdy ve Slovensku určoval směr? A jak se k tomuto období historie dnes staví sami Slováci? To odhaluje reportážní seriál Ľubomíra Smatany.

Vysílání na vlnách Radiožurnálu a ČRo Plus a také online nabídne dobová svědectví, vstupy reportérů z klíčových míst tehdejšího dění v reálném čase i hosty a pamětníky ve speciálním studiu na pražském vlakovém Hlavním nádraží. Začínáme 15. března ve 4 hodiny ráno. Záznam najdete na webu Radiožurnálu.

Lit.: Smatana, Ľubomír: SERIÁL. Slovensko 1939 1) Složitý vztah Slováků k Jozefu Tisovi: „Neměli bychom se za svoji historii stydět,“ tvrdí někteří. In web ČRo 1 Radiožurnál, 11. březen 2019 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: V Rusku je běžné, že lidé oslavují diktátora Stalina a nosí květiny k jeho sochám. Jeho jméno nesou ulice a náměstí. V Německu je nepředstavitelné, že by se tak uctíval Hitler. Na Slovensku jsou někde na půl cesty… Prezident autoritativního válečného Slovenského státu Jozef Tiso má několik soch a památníků na soukromých objektech, nacionalisté se pravidelně setkávají 14. března u jeho hrobu a jeho jméno dokonce nese jedna ulice.

Jozef Tiso byl po válce popravený za vlastizradu. Jeho jméno bylo za socialismu synonymem zločinů a raději ho nikdo nevyslovoval. Byl prezidentem autoritativního státu, ve kterém vládla jedna strana – neexistovala opozice ani opoziční média. Ochrannou a zároveň pevnou ruku nad ním drželo Hitlerovské Německo.

Zároveň byl však katolickým knězem. „To je na Slovensku důležité,“ říká historik a autor tisovy autobiografie Ivan Kamenec. „Postoj k Tisovi je na Slovensku extrémní. Buď ho zatracují jako zrádce a zločince, nebo oslavují jako hrdinu a mučedníka.“

Kousek od Žiliny mezi horami leží malé městečko Varín. Je proslulé tím, že tam byl v kostele pokřtěný legendární zbojník Juraj Jánošík. U kostela o tom ale není ani zmínka. Naopak na druhé straně obce, což je ale málokomu na Slovensku známé, vede ulice pojmenovaná po Jozefu Tisovi. Je to jediná ulice v zemi, která nese jeho jméno.

Hned v prvním domku bydlí Laco, právě se ve dvoře sklání nad motorem svého auto. „Já na tom nic nevidím. Není všechno tak, jak se prezentuje,“ říká trochu tajemně.

Ulice dostala svůj nový název v roce 1993, dříve nesla jméno málo známého partizánského velitele. V dolní části zrovna zametá penzistka Mária. „Vím, že byl kněz a zajímal se o Slovensko. Ale jestli byl kontroverzní, nedokážu říct, já jsem v té době nežila. Ale nemusí být všechno pravda, co se o něm říká.“

Jestli byl kontroverzní, nedokážu říct, já jsem v té době nežila.
obyvatelka Varína

Proti pojmenování protestoval Slovák židovského původu usazený v Praze. L. Z. Argumentoval tím, že tak došlo k poškození jeho cti. Stydí se za obec, která propaguje fašizmus a vzdává poctu válečnému zločincovi. Zároveň se obával ohrožení demokratického zřízení Slovenské republiky.

Vyšetřovatelé se tím zpočátku ani nechtěli zabývat, L.Z. je také zažaloval a spor se táhl přes deset let a skončil u Ústavního soudu. Stěžovatel neuspěl. Na Slovensku tak ulice mohou nést jméno Dr. Jozefa Tisa dál. „Neměli bychom se za svoji historii stydět,“ říká starosta Varína Milan Cvacho.

S trochou nadsázky se dá ale říct, že Slováci se za svoji historii stydí méně než Češi.

Zatímco prezident a kněz Jozef Tiso má několik byst, jednu sochu, pár pamětních tabulí a i jednu ulici, po protektorátním prezidentovi Emilu Háchovi není v Česku pojmenovaná ani jedna náves.

Radiodokument