Liberatura – Pod skleněným zvonem a Magnesia Litera (2019)

Zasloužená Kniha roku pro Denemarkovou? Liberatura o Plathové, ale i o Magnesii Liteře 2019. Připravili Jonáš Zbořil a Klára Vlasáková.

Natočeno 2019. Premiéra 11. 4. 2019 (ČRo Rádio Wave).

Lit.: Zbořil, Jonáš – Demelová, Karolína: Sylvia Plathová není jenom depka. V novele Pod skleněným zvonem se schovává humor i naděje. In web ČRo Radio Wave, 11. duben 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před šestapadesáti lety vyšel román, který se od té doby pravidelně znovu objevuje po všech koutech světa a nepřestává být aktuální. Napsala ho básnířka Sylvia Plathová a jmenuje se Pod skleněným zvonem. Měsíc poté, co kniha poprvé spatřila světlo světa, spáchala Plathová sebevraždu. I když se její text do velké míry zabývá depresí a má za sebou tíživý příběh, rozhodně to není jenom ponuré čtení.

Básnířka, která strčila hlavu do plynové trouby. Ještě předtím udělala dětem snídani a ještě jim strčila pod dveře ručník, aby se jim nic nestalo. Ano, to všechno o Sylvii Plathové asi víte. Máme to za sebou. Rozhodně by to ale nemělo zastínit všechno ostatní. Například její texty. „Je nešťastné, že analýza toho díla dosedá na tu zjednodušenou životní trajektorii, že Sylvia Plathová byla nešťastná, depresivní osoba,“ říká Klára Vlasáková, naše pravidelná společnice, kterou si zveme k povídání o nejzajímavějších zahraničních titulech. „Pod skleněným zvonem je kniha, která je spíš o vzkříšení a novém začátku než o smrti.“

Legendární novela z roku 1953 vyšla nedávno v nakladatelství Argo a sledujeme v ní hrdinku Esther Greenwoodovou, která odjíždí do New Yorku na stáž do prestižního ženského magazínu. Na prvních stránkách se Pod skleněným zvonem tváří jako Snídaně u Tiffanyho, přičemž charakter Esther připomene některým třeba Holdena Caulfielda nebo Franny Glassovou z textů J. D. Salingera. „Ta knížka začíná jako román coming of age, člověk má pocit, že bude sledovat mladou holku ve velkém městě. Pak se to ale dost zlomí,“ říká Klára Vlasáková. Esther se vrací domů, na povrch vyplouvají její depresivní stavy. Nastává hloubkový ponor do ponurosti. To ale neznamená, že by se z textu vytratila nadsázka, která je v novele patrná od prvních vět. „Nečekala jsem, že se budu u Sylvie Plathové smát,“ přiznává moderátorka Karolína, která je sice cynik, ale i naše expertka na skvělé zahraniční knihy Klára Vlasáková tvrdí, že Plathová umí být vtipná. Paradoxně ve chvíli, kdy její hrdinka marně hledá způsoby, jak se dobrovolně sprovodit ze světa. „Mýtus díla Plathové je, že je to ztěžklá literatura, kterou čtou středoškoláci a pláčou u toho. To je nesmysl,“ myslí si Klára Vlasáková. A my souhlasíme.

Proč je Plathová pořád aktuální? A co si myslíme o nedělním předáváním Magnesie Litery? Poslechněte si záznam poslední Liberatury!

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)