Vizitka – Martina Janková (2019)

Martina Janková, česko-švýcarská sopranistka. Moderuje Renata Klusáková. Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život.

Natočeno 2019. Premiéra 14. 6. 2019 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.). Repríza 14. 6. 2019 (ČRo 3 Vltava, 21.00 hodin).

Lit.: Klusáková, Renata: Martina Janková: Ve mně to zpívalo samo, ještě dřív než jsem pochopila, že zpívám. In web ČRo 3 Vltava, 14. červen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Neokázale, bez velkých gest a publicity a zcela po svém vybudovala sopranistka Martina Janková svou pěveckou kariéru. Ze studentky ostravské konzervatoře, o které se s rozpaky říkalo, že má příliš malý hlas, se stala sólistkou Opery v Zürichu.

V současnosti zde ale zpívá již méně. Jako pěvkyně „ na volné noze“ dostává totiž nabídky ke spolupráci z celého světa. Její pracovní itinerář připomíná seznam prestižních divadel, koncertních síní a slavných dirigentských jmen. Ke studiu v Basileji nastoupila s cílem okopírovat si v prvním semestru všechny noty, o které u nás byla začátkem devadesátých let nouze.

V září povede v rámci Festivalu Jarmily Novotné na zámku Liteň kurzy pro mladé zpěváky. Spolu s klavíristy Gérardem Wyssem a Ivem Kahánkem se zaměří na interpretaci písňové literatury. O písních tvrdí, že jsou královská disciplína, písňovou literaturu považuje za hodnotnější než operní.

Lidský osud vyjádří píseň ve třech minutách. Když do nich dokážete vložit emoce a výraz, pak to zvládnete i ve 3 hodinách opery.

Na dvou závěrečných zářijových koncertech v Litni a v pražském Rudolfinu, kde vystoupí se svými žáky, chce Martina Janková předvést píseň v celé šíři. Od inspirace lidovou poezií až po zhudebnění Goethových textů.

Mám privilegium, že jsem vyrůstala 12 kilometrů od Hukvald. Když jsem se setkala s Janáčkem, měla jsem puls té hudby už v sobě. Letos natočila s Ivem Kahánkem Janáčkovy a Martinů písně. Nahrávka získala zlatou ladičku časopisu Diapason.

Počátkem roku nastudovala jednu s hlavních rolí v Purcellově opeře Král Artuš v Divadle na Vídeňce se souborem Contentus Musicus Vien. Dostala roli zpola zpívanou a zpola mluvenou. Na scéně ve společnosti herců z Burgtheatru se ukázalo, že v disciplíně Bühnendeutsch mají přeci jen náskok. Režisér ale uvažoval takto: proč by nemohl mít Vzdušný duch český akcent? Copak víme, jak se v nebi mluví? Fotografie z této inscenace zachycují zpěvačku buď s křídly, nebo ve skafandru.

Chodila jsem za herci, ptala se a zkoušela tak dlouho, až jsem to pochytila. Nakonec mě kritika za precizní jevištní řeč pochválila.

„Nicolas Harnoncour a Franz Welser-Möst, jsou pro mě hudební proroci. S prvním jsem spolupracovala osmnáct let, druhý mi nabízí velké zajímavé projekty už jedenadvacátým rokem.“K učení se odhodlala až po třiceti letech vlastní pěvecké praxe. „Jak říkají Němci: Gabe a Aufgabe. Komu byl dán talent, dostal s ním i úkol.“

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)