Lidskoprávní aktivita ruské úřady dráždí, tlačí i na tamní neziskovky (2019)

Přidal: Premek |

Listopad 13, 2019

Rozhovor o zařazení organizace Člověk tísni v Rusku na seznam nežádoucích. Připravila Věra Štechrová.

Hovoří Josef Pazderka.

Natočeno 2019. Premiéra 13. 11. 2019 (ČRo, 8 min.).

Lit.: Štechrová, Věra: Lidskoprávní aktivita ruské úřady dráždí, tlačí i na tamní neziskovky, říká Pazderka o Člověku v tísni. In web IRozhlas, 13. 11. 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam organizací, které mají v Rusku zákaz činnosti a jsou označeny za nežádoucí. Ačkoli ředitel organizace to nevnímá jako překvapení, ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) to považuje za absurdní. V rozhovoru pro Radiožurnál o tom mluvil šéfredaktor webu Aktuálně.cz a bývalý šéf humanitární mise Člověka v tísni v Čečensku Josef Pazderka.

Proč se to stalo právě teď?
Ruským úřadům do hlavy nevidím, takže se můžeme jenom dohadovat. Těžko k tomu cokoli dodávat. Zákon, na základě kterého byl Člověk v tísni označen za nežádoucí, je z roku 2012 a je poměrně kontroverzní od samotného začátku. Už tehdy se na něj snesla kritika, mimo jiné protože velmi pravděpodobně odporuje ruské ústavě, minimálně z pohledu několika ústavních právníků.

To, že se do tohoto zákona, který byl pravděpodobně na začátku mířen především proti Spojeným státům, neziskovkám a je takovou odvetou i za Magnického zákon, tentokrát vešla i česká humanitární organizace Člověk v tísni, je divné, ale zapadá to do čím dál více paranoidního prostředí, které v Rusku vládne.

Ředitel organizace Šimon Pánek řekl, že Člověk v tísni v Rusku dlouhodobě podporuje občanskou společnost. Co si pod tím konkrétně představit?
Jenom připomenu, že Člověk v tísni byl registrován jako humanitární organizace v Rusku už od devadesátých let, minimálně od začátku druhé čečenské války, ve které působil zejména v humanitární činnosti. Já jsem tam tehdy pracoval jako šéf humanitární mise, která se primárně zaměřovala na pomoc lidem v nouzi v čečenském Grozném a dalších městech. Šlo o distribuci humanitární pomoci a ta šla po oslabení bojů dolů.

Na konci devadesátých let Člověk v tísni o registraci v Rusku krátce přišel, poté ji v roce 2009 obnovil. Myslím si, že typ její práce, která je víc lidskoprávní, ruské úřady velmi dráždí. Obecně se snaží vytlačovat nejen zahraniční aktéry, ale i vlastní domácí neziskovky, pokud mají jakékoli financování ze zahraničí. Velmi rychle jejich členy označují za zahraniční agenty a poté je buď stíhají, nebo na ně vytvářejí velmi intenzivní tlak, aby omezili svoji činnosti. (…)

Radiodokument