Portréty – Stanislav Gross (2020)

Tehdy jeden z nejoblíbenějších českých politiků mohl začít stříhat metr: v dubnu 2005 rezignoval na premiérské křeslo a v září 2005 se vzdal funkce předsedy ČSSD. Byl to jeho konec v nejvyšší politice.

Stanislav Gross (1969-2015) měl štěstí: když se vracel z vojenské základní služby, nadychovalo se Československo na jaře 1990 k prvním svobodným volbám. Rodil se zcela nový politický systém. Gross vstoupil k Mladým sociálním demokratům a díky mimořádným komunikačním schopnostem a zároveň ochotě naslouchat druhým byl záhy zvolen jejich předsedou.

V červnu 1992 se stal poslancem za ČSSD a mandátu se vzdal až v září 2004, kdy už byl dva měsíce předsedou vlády. Je až neuvěřitelné, jak se tento drážní elektromechanik a potenciální strojvedoucí (v jednom z rozhovorů připustil, že po průmyslovce chtěl obléct modrou uniformu a strávit celý život na dráze) dokázal orientovat v zákulisí české politiky a vystoupat až na její vrchol.

Podnikatelské aktivity

„Gross je skutečně mimořádný politický talent,“ napsal před lety novinář Alexandr Mitrofanov; dodal ale důležité: „Vedle brilantní znalosti parlamentních procedur, zvyklostí a jednacího řádu nemá Gross vědomostní základnu, kterou politik na úrovni, kde se pohybuje, nesmí postrádat.“

Narážel tím na skutečnost, že Gross jednou novinářům řekl, že jeho světem jsou písničky bratří Nedvědů, Foglarovky a snad ještě romány Ericha Marii Remarqua. Gross později vystudoval práva, řada novinářů ale zpochybňovala jeho rozsahem nevelkou diplomovou práci, ve které hojně využíval materiály, docházející do Poslanecké sněmovny.

Tím, co Grossovi politicky nejvíc ublížilo, byly byty: nejprve pod tlakem veřejnosti opustil byt s regulovaným nájemným, který (už coby poslanec) dostal zdarma od pražského magistrátu. Rodina se přestěhovala do luxusního bytu na pražském Barrandově, na který nemohl Gross ze svého platu ušetřit. Gross (jak později přiznal) několikrát lhal o tom, kdo mu na byt půjčil.

Novináři během pátrání po možném zdroji jeho peněz rozkryli i vazby mezi Grossovou manželkou a podnikatelkou, která pronajímala dům k prostituci. Grosse to stálo premiérské křeslo, přestože policie po zevrubném vyšetření případ odložila s tím, že k trestnému činu nedošlo.

Podnikatelské aktivity Stanislava Grosse po odchodu z nejvyšší politiky byly velmi úspěšné, obchody s akciemi mu vynesly více než sto milionů korun a umožnily nákup dalších nemovitostí, mimo jiné bytu na Floridě. Věcí se zabývala protikorupční policie, případ ale odložila. Gross, který se po roce 2009 živil jako advokát, zemřel po vážné nemoci ve věku 45 let. (…)