Panáček v říši mluveného slova

stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Hvězdný prach 1/? (2008-2012)

Vzpomínkový pořad se slavnými hereckými osobnostmi. Připravili Tomáš Černý a Jitka Škápíková.

Uvádí Jaromír Hanzlík.

Natočeno 2008 – 2011. Premiéra prvního dílu 14. 9. 2008.

Premiéry (neděle, 11:05):

01. 14.09.2008 – Viktor Preiss
02. 12.10.2008 – Jaroslava Adamová
03. 09.11.2008 – Otakar Brousek
04. 14.12.2008 – Antonie Hegerlíková
05. 11.01.2009 – Viola Zinková
06. 08.02.2009 – Rudolf Pellar. Repríza 22. 7. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h).
07. 08.03.2009 – Taťjana Medvecká
08. 12.04.2009 – Stanislav Zindulka. Repríza 29. 7. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h).
09. 10.05.2009 – Blanka Bohdanová
10. 14.06.2009 – Ilja Racek
11. 13.09.2009 – Daniela Kolářová
12. 11.10.2009 – Jiřina Jirásková
13. 08.11.2009 – Hana Maciuchová
14. 13.12.2009 – Karel Weinlich
15. 10.01.2010 – Vaclav Vydra
16. 14.02.2010 – Věra Kubánková
17. 14.03.2010 – Gabriela Vránová
18. 11.04.2010 – Jaroslav Kepka
19. 09.05.2010 – Jana Preissová
20. 23.05.2010 – Zdeněk Svěrák
21. 13.06.2010 – Luděk Munzar
22. 12.09.2010 – Jana Hlaváčová
23. 10.10.2010 – Jiří Štěpnička
24. 31.10.2010 – Lída Engelová
25. 14.11.2010 – Petr Štěpánek
26. 12.12.2010 – Růžena Merunková
27. 24.12.2010 – Ondřej Havelka
28. 09.01.2011 – Bořivoj Navrátil
29. 30.01.2011 – Zlata Adamovská
30. 13.02.2011 – Michal Pavlata. Repríza 22. 1. 2017 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.) u příležitosti úmrtí M. Pavlaty.
31. 13.03.2011 – Milena Steinmasslová
32. 10.04.2011 – Antonín Molčík
33. 08.05.2011 – Marie Drahokoupilová
34. 29.05.2011 – Josef Zíma
35. 12.06.2011 – Marta Vančurová. Repríza 14. 10. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h).
36. 11.09.2011 – Ivan Trojan. Repríza 2. 6. 2019 (ČRo 2 Praha, 11:04 h).
37. 09.10.2011 – Luba Skořepová
38. 30.10.2011 – Petr Štěpánek
39. 13.11.2011 – Hana Talpová
40. 11.12.2011 – David Prachař
41. 08.01.2012 – Pavel Soukup
42. 12.02.2012 – Valerie Zawadská
43. 11.03.2012 – Miroslav Táborský
44. 08.04.2012 – Naďa Konvalinková
45. 13.05.2012 – Radoslav Brzobohatý
46. 10.06.2012 – Ladislav Mrkvička
47. 09.09.2012 – Václav Postránecký
48. 14.10.2012 – Miloň Čepelka
49. 11.11.2012 – Simona Stašová
50. 09.12.2012 – Radek Holub

Pozn.: Český rozhlas 2 – Praha představuje nový cyklus s názvem Hvězdný prach. Každou druhou neděli (od září 2008) v měsíci nás v 11:05 hodin k rozhlasovým přijímačům pozve Jaromír Hanzlík, který nám představí jednoho ze svých hostů. Představí vlastně není to správné slovo, protože hosty Jaromíra Hanzlíka, jak sám název cyklu napovídá, budou herecké hvězdy, které velmi dobře známe. Společně se budou probírat rozhlasovým archivem, vzpomínat na nahrávky staré i nové, na kolegy a režiséry, zkrátka na to, kdy jim při rozhlasové práci bylo dobře. Čeká nás příjemné povídání a rozmanité ukázky hereckého mistrovství našich největších hvězd. Prach totiž na jejich nahrávky rozhodně nepadá. (anotace)

Obsah:

1. Viktor Preiss. Premiéra 14. 9. 2008. Obsahuje úryvky z inscenací: Honoré de Balzac: Otec Goriot (1974, režie Jiří Horčička) – Jules Verne: Ocelové město (1982, režie Jiří Horčička) – Lev Nikolajevič Tolstoj: Vojna a mír (1978, režie Jiří Horčička) – Johann Wolfgang Goethe: Urfaust (1979, režie Josef Melč) – Arthur Conan Doyle: Slavné případy Sherlocka Holmese (1997, režie Josef Červinka) – Robert Graves: Já, Claudius (1999, režie Markéta Jahodová) – Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ (režie Karel Weinlich).

2. Jaroslava Adamová. Premiéra 12. 10. 2008. Obsahuje úryvky z inscenací: William Shakespeare: Sen noci svatojánské (1951, režie Josef Bezdíček) – Ludvík Aškenazy: Bylo to na váš účet (1964, režie Jiří Horčička) – Miloslav Stehlík: Linka důvěry (1966, režie Jiří Horčička) – Karel Čapek: Válka s mloky (1958, režie Jiří Horčička) – ukázka z pořadu A léta běží vážení (1969) – Jules Verne: Ocelové město (1982, režie Jiří Horčička) – Jean Cocteau: Lidský hlas (1974, režie Josef Henke) – Karel Čapek: Měl jsem psa a kočku (1978, režie Jan Lorman) – Friedrich Wilhelm Gotter, Jiří Antonín Benda: Medea (melodrama, 1982).
Robert Graves: Já, Claudius (1999, režie Markéta Jahodová).

3. Otakar Brousek. Premiéra 9. 11. 2008. V pořadu jsou použity následující ukázky: William Shakespeare: Othello (1950, režie Miloslav Jareš) – Karel Čapek: Matka (1954, režie František Štěpánek) – Karel Čapek: R.U.R. (1968, režie František Štěpánek) – Alois Jirásek: Otec (1952, režie Miloslav Jareš) – Ilja Hurník: Apokryfy aneb Hudba neutěšitelka (1963, režie Jiří Horčička) – Arthur Conan Doyle: Pes Baskervillský (1962, režie Josef Červinka) – William Shakespeare: Troilus a Kressida (1967, režie Miloslav Jareš).

Viola Zinková. Premiéra 11. 1. 2009. V pořadu jsou použity následující ukázky: Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák (1956, režie Miloslav Jareš) – Oscar Wilde: Jak je důležité míti Filipa (1980, režie Miloslav Jareš) – Jaroslav Kvapil: Princezna Pampeliška (1966, režie Miloslav Jareš) – Ivan Sergejevič Turgeněv: První láska (1960, režie Josef Henke).

Antonie Hegerlíková. Premiéra 9. 8. 2009. Repríza 29. 4. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h). V pořadu jsou použity následující ukázky: Alexandr Nikolajevič Ostrovskij: Horoucí srdce (1953, režie Josef Bezdíček) – Antonín Přidal: Sudičky (1968, režie Josef Henke) – Lion Feuchtwanger: Vdova Kapetová (1958, režie Přemysl Pražský) – Paměti babičky Kavalírové (1995, režie Petr Adler) – G. B. Shaw: Pygmalion (1968, režie František Štěpánek).

Zdeněk Svěrák. Premiéra 23. 5. 2010. Obsahuje úryvek z Hajajovy pohádky „Tři auta“ (z počátku šedesátých let), úryvek původní nahrávky z roku 1969 rozhlasové hry „Posel hydrometeorologického ústavu“ a z nahrávky téže hry z roku 1992. Dále je zde úryvek z rozhlasové hry „To jeli dva ve vlaku“ z roku 1965, komentář k vystoupení vojáků ČSA na „Spartakiádě 1965″ a písničky „Nastává máj“ z roku 1990.

Lit.: Škápíková, Jitka – Černý, Tomáš: Hvězdný prach Jaromíra Hanzlíka. In Týdeník Rozhlas 48/2008 (rozhovor). – Cit.: Populární herec Jaromír Hanzlík už léta prokazuje, že je také obratným moderátorem. Vedle televizního pořadu Úsměvy, v němž zpovídá své kolegy herce, ale také režiséry či zpěváky, je od září průvodcem nového cyklu Českého rozhlasu 2 – Praha Hvězdný prach. Každou druhou neděli v měsíci, hodinu před polednem, nabízí Jaromír Hanzlík posluchačům návštěvu rozhlasového archivu, kde mohou společně s průvodcem a jeho hostem – obrazně řečeno – sfoukávat hvězdný prach z hvězdných nahrávek hvězdných tvůrců a interpretů…

Jak se liší Hvězdný prach od televizních Úsměvů?

Televizní Úsměvy dělám už čtrnáct let a nesmírně mě to baví. Ale moderování Hvězdného prachu je pro mě docela jiná práce. V televizi jsem opravdu hodně pracoval a mám v archivu dlouhou řádku svých snímků. S většinou herců, režisérů a scenáristů jsem se osobně setkal při natáčení a někteří se stali i mými přáteli. Ovšem v rozhlase jsem moc netočil a ve fonotéce nenajdete mnoho mých nahrávek. Pravda ale je, že rozhlas mám rád a už od dětství jsem jeho vděčným posluchačem. Jsem co se týče rozhlasu takový nepopsaný list a tím víc mě samotného zajímá, co redaktoři z archivu vyberou.

Jedna z téměř nezbytných otázek pro hosty ve Hvězdném prachu je, jaké bylo jejich první setkání s rozhlasem, posluchačské či profesní. Vzpomenete si vy sám, jak jste se s rozhlasem poprvé potkal?

Dá se říct, že jsem rozhlasem odkojen. Protože můj tatínek byl taky herec a byl věčně někde po zájezdech a představeních, vyrůstal jsem s babičkou. V té době jsme neměli jsme televizi. Sice tehdy už vysílala, ale my jsme ji nevlastnili, protože jsme nebyli movití. Ale měli jsme staré rádio Telefunken a často jsme si s babičkou dělali večer černé hodinky. Navečeřeli jsme se, pak jsme si vlezli do postele a poslouchali jsme rozhlas. A to bylo úžasné, protože jsem vyslechl nepřeberné množství nejkrásnějších inscenací, které se tenkrát točily.

Vzpomenete si na nějaké konkrétně?

Měl jsem rád shakespearovské cykly a hry všech možných klasiků v podání těch nejvýznačnějších herců tehdejší doby. Těch gigantů, jako byl Zdeněk Štěpánek, Jan Pivec… Byla to celá plejáda velkých osobností a poslouchat je v rozhlase, to pro mě byly úžasné zážitky. A já nejen poslouchal, ale také jsem popouštěl uzdu své fantazii a co jsem slyšel, to jsem si také velmi barvitě představoval. Sám jsem si do zvuku dosazoval obrázky.

Rozhlasové herectví, někdy se v souvislosti se známou anketou říká také „neviditelné herectví“, je velice specifické. Je pro vás lákavé vyptávat se na to svých hostů?

Já jsem od přírody zvědavý a zvídavý člověk, takže se rád ptám na všechna možná témata. Ale když se řekne neviditelné herectví, vždycky si vzpomenu svá setkání s opravdovými mistry rozhlasového herectví, jako byli Eda Cupák nebo Vlastimil Brodský. Vždycky mě fascinovalo, jaké při natáčení v rozhlase dělají grimasy, pohyby, jak si pomáhají, aby postavu ztvárnili co nejlépe. Já jsem se vždycky u mikrofonu spíš styděl, o to víc jsem obdivoval zmíněné kolegy. Takže – sice mluvíme o herectví neviditelném, ale kdyby posluchači měli možnost nahlédnout do rozhlasového studia, možná by se velmi, velmi bavili. Nejen při pohledu na herce, ale třeba i režiséra. Takový Karel Weinlich, ten když seděl v režii, byl na něj úžasný pohled. On si kousal ruce, dělal grimasy, všemi možnými mimickými prostředky herce atakoval a snažil se je přimět k tomu, aby výsledek odpovídal jeho představě.

Váš oblíbený rozhlasový režisér?

Určitě, v rozhlase jsem točil hlavně s Karlem Weinlichem, který mě nabízel zvláště role v pohádkách. A protože on pohádky režíroval rozkošně a půvabně – jako dítě jsem si jeho nedělní pohádku nikdy nenechal ujít –, rád jsem s ním pro rozhlas točil. Přitom jsem měl navíc možnost setkat se s těmi největšími rozhlasovými herci.

Jako svého prvního hosta jste si do Hvězdného prachu pozval Viktora Preisse. Proč právě jeho?

S Viktorem jsme byli dlouhá léta kolegové v Divadle na Vinohradech a pojí nás staré přátelství. Ve Vinohradském divadle vždycky platilo, že když chce člověk někomu něco nepříjemného říct, vždycky to říká v humoru. Ten humor je někdy možná drsný… Tohle si s sebou oba s Viktorem neseme. A tak posluchači mohli být u toho, jak to vypadá, když se kolegové mají rádi a když se spolu trochu přátelsky pošťuchujou. Tenhle druh humoru mám velmi rád.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

(c) 2005 - 2011 Panáček v říši mluveného slova | autoři: Přemek, Beatman, ixi a Rickie | mapa webu

• Domů