30 let poté 1/?? (2021)

Přidal: Premek |

Duben 20, 2021

Cyklus připravil Pavel Hlavatý (1-7) a Zuzana Marková.

Hovoří Michal Přibáň (18) a další.

Natočeno 2021. Premiéra 1. dílu 19. 4. 2021 (ČRo Plus, 4 min.), 7. dílu 27. 4. 2021 (ČRo Plus); 16. dílu 10. 5. 2021 (ČRo Plus, 15:25 h.); 18. dílu 12. 5. 2021 (ČRo Plus, 16:49 h.), 26. dílu 24. 5. 2021 v cyklu Dnešní Plus. K poslechu zde.

Obsah: 1. Masakr u vilniuské televizní věže – 2. Operace Pouštní bouře – 3. Velký lustrační zákon. – 4. Malá privatizace – 5. Růžový tank na Smíchově – 6. Premiéra filmu Kouř – 7. Rovnoprávnost Moravy. – 8. První sčítání lidu po sametové revoluci. – 9. Smlouva dva plus čtyři – 10. Samostatné Slovensko – 11. Počátky Višegrádské čtyřky – 12. Rozpad Občanského fóra – 13. Myslíme jenom na to, že chmel je naše zlato – 14. Sbírka pro Patrika – 15. Zvýšení limitu na nákup valut. – 16. Konflikt iráckého režimu a Kurdů v roce 1991 – 17. Jak Havlovo Československo zachraňovalo stovky volyňských děti ohrožených havárií v Černobylu – 18. Pomsta za Sudety, rozzuřený vysavač, bakelitový ďábel – tak a ještě všelijak jinak se říkalo legendárnímu vozítku Trabant. – 19. Česká mutace Playboye – 20. Návštěva prince Charlese a princezny Diany. – 21. Winnie Mandelová – 22. Všeobecná československá výstava. – 23. Slavnostní premiéra filmu Tankový prapor. – 24. Krádež obrazu Pabla Picassa. – 25. Před 30 lety požadovali Sládkovci rezignaci ředitele České televize Kantůrka. Premiéra 21. 5. 2021 – 26. Jak zemřel tiskový magnát Robert Maxwell? Premiéra 24. 5. 2021.

Slušovice a kapitán Alexej Žák. Premiéra 3. 11. 2021 -

Lit.: Hlavatý, Pavel: Masakr u vilniuské televizní věže. Sovětské jednotky za sebou nechaly na sklonku éry SSSR mrtvé a stovky zraněných. In web ČRo Plus, 19. duben 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: U televizní věže v hlavním městě Litvy Vilniusu došlo 13. ledna 1991 k masakru. Sovětské jednotky měly na svědomí čtrnáct mrtvých a stovky zraněných. Litva byla tehdy ještě součástí Sovětského svazu. Některé dílčí momenty celé události nebyly dodnes zcela vysvětleny.

Baltské republiky Litva, Lotyšsko a Estonlsko byly k SSSR připojeny na základě tajného protokolu paktu Molotov-Ribbentrop a následných nacisticko-sovětských smluv a ujednání. Občané pobaltských států se s tím nikdy nesmířili a ještě dlouho po skončení druhé světové války bojovali v Litvě, Lotyšsku a Estonsku protisovětští partyzáni.

Poté, co v letech 1989 až 1990 došlo k faktickému odtržení sovětských satelitů, tedy Československa, Polska, NDR a dalších, začaly stále silněji usilovat o nezávislost i četné takzvané republiky samotného Sovětského svazu. (…)

Lit.: Hlavatý, Pavel: Operace Pouštní bouře. In web ČRo Plus, 20. duben 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ve dnech 17. ledna – 28. února 1991 proběhla vojenská operace Pouštní bouře. S mandátem OSN osvobodila koalice osmadvaceti států Kuvajt okupovaný 2. srpna 1990 Irákem.

Vojska se nejprve rozmístila na území Saúdské Arábie v rámci operace Pouštní štít, kdy se také protiirácká koalice postupně zformovala. Z postkomunistických zemí byly její součástí Československo a Polsko, z dalších například Spojené státy, Velká Británie, Egypt, Saúdská Arábie a Francie.

Československo se operací Pouštní štít a Pouštní bouře zúčastnilo prostřednictvím protichemické jednotky složené z dobrovolníků.

Lit.: Hlavatý, Pavel: Samostatné Slovensko, volali demonstranti na Havla v Bratislavě. In web ČRo Plus, 30. duben 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V březnu 1991 navštívil prezident Václav Havel Bratislavu. Ve slovenské metropoli ho čekal nejen dav podporovatelů, ale i demonstrantů, kteří volali po samostatnosti Slovenska.

„Každý národ chce mít vlastní stát, a když Slováci dosáhli určitého vývoje, tak potřebovali vlastní státnost. Tak jako Češi v roce 1918,“ říká historik a etnolog Jan Rychlík z Ústavu českých dějin při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jiná věc je ale reminiscence na slovenskou válečnou republiku, pokračuje.

Ve stejný den, kdy do Bratislavy přijel Československý prezident, se totiž ve městě pořádala demonstrace na oslavu 52. výročí založení Slovenského štátu. (…)

Lit.. Hlavatý, Pavel: Potrestaný Miroslav Štěpán vychází z vězení. In web ČRo Plus, 29. listopad 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jedním z mála potrestaných představitelů komunistického režimu byl Miroslav Štěpán. Před třiceti lety byl propuštěn z vězení. Připravil Pavel Hlavatý.

Byl to jediný komunistický funkcionář, který omlazoval stárnoucí zabetonované normalizační vedení. To se přitom postupně zformovalo už v letech 1968 až 1971. V závěrečné fázi komunistického režimu u nás se Štěpán stal symbolem arogance a papalášství.

Jeho prvoligová politická kariéra skončila v listopadu 89 slavnou scénou, kdy byl v ČKD vypískán dělníky. Ještě před koncem roku byl zatčen a odsouzen za zneužívání pravomoci veřejného činitele.

Po propuštění se znovu angažoval v komunistické straně, ze které byl však vyloučen a založil další ultralevicové politické subjekty, které však nezískaly větší společenský ohlas a volební úspěch. Štěpán zemřel v roce 2014. (…)

Radiodokument