Moc Turků zlomena aneb kterak Turci město Budín v Uhřích urputně bránili, až o ně přišli (200?)

Přidal: Přemek |

Duben 3, 2006

Osvald Machatka. Je to teprve přes tři sta let, co se Evropa ubránila pronikání Osmanské říše dál na západ. Rozhodlo o tom neúspěšné obléhání Vídně a především bitva u Budína. Dokumentární pásmo podle deníku vévody Karla Lotrinského. Poslední díl cyklu Z vojenské historie: Pevnosti, bitvy, cvičiště…

Premiéra 26. února 200? v 21.45 hod.

Pozn.:
Je to teprve přes tři sta let, co se Evropa ubránila pronikání osmanské říše dál na západ. Rozhodlo o tom neúspěšné obléhání Vídně a především bitva u Budína. Odehrála se roku 1686. Tenkrát v červnu vytáhla z Ostřihomi směrem k dnešní Budapešti šedesátitisícová armáda se sedmdesáti děly.

Čtyřicet tisíc vojáků pocházelo z dědičných rakouských zemí, dvacet tisíc z říšských knížectví – z Bavorska, Braniborska a Porýní a dále tam bylo tisíc tři sta Švédů a stejný počet dobrovolníků z celé Evropy. Armáda musela být později posílena než se jí podařilo zlomit odpor muslimských obránců města. Obléhání Budína se zúčastnilo celkem 256 děl. Byly to především těžké kusy, takzvané kartouny. Nejtěžší měly ráži dvacet centimetrů a hlaveň dlouhá téměř čtyři metry vážila třicet centů. Při boření hradeb střílela děla koulemi o váze čtyřiadvacet kilogramů až do vzdálenosti tisíce kroků. Přepravovalo je dvanáct až čtrnáct koní. Největší dělostřeleckou zbraní byly však moždíře, střílející strmou dráhou letu železné a kamenné koule o váze až šedesáti kilogramů. Vystřelovaly i takzvané karkasy – zápalné bomby plněné střelným prachem, hadry namočenými v oleji a jinými hořlavinami.

Radiodokument