Diagnóza F – Terapeutická práce s pachatelem domácího násilí (2022)

Přidal: Premek |

Listopad 28, 2022

Většina původců domácího násilí byla podobnému zacházení v dětství sama vystavena, ať už v pozici oběti nebo svědka. I proto tito lidé někdy podobné chování považují za normu. Mohou se změnit? Co bývá pro původce domácího násilí tím rozhodným okamžikem, který ho přivede do terapie? Jaká je šance, že se takový člověk změní? A jak mohou oba partneři přispívat k domácímu násilí? Připravila Adéla Paulík Lichková.

Hovoří psycholo Jiří Amér (Spondea).

Natočeno 2022. Premiéra 25. 11. 2022 (ČRo Rádio Wave, 25 min.).

Lit.: Paulík Lichková, Adéla: Někdy jsem první člověk, který jim říká, že násilí je nepřijatelné, říká psycholog o práci s agresory. In web ČRo Radio Wave, 25. listopad 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Když se mluví o domácím násilí, většinou je pozornost společnosti věnována obětem. Nejčastější radou je násilníka opustit. Podle psychologa Jiřího Améra z organizace SPONDEA, která kromě pomoci obětem nabízí i terapii pro původce domácího násilí, je ale změna možná.

Popsat typického pachatele domácího násilí není snadné. Psycholog s nadsázkou říká, že jím může být „zedník i právník, mlékař i lékař“. Podle výzkumů však má většina z nich společné to, že byli v dětství nějaké formě domácího násilí sami vystaveni, ať už se stali jeho obětí nebo svědkem. V důsledku toho mohou někdy takové zacházení považovat za normální. „Někdy jsem první člověk, který se s nimi otevřeně baví o násilí a který jim říká, že násilí je nepřijatelné,“ popisuje Amér.

Jen menší část klientů přichází do terapeutického programu Chci ovládnout vztek, který nabízí nezisková organizace SPONDEA v Brně, z donucení – například proto, že jej mají nařízený soudem či doporučený Orgánem sociálně právní ochrany dětí. Většina klientů přichází dobrovolně, sami mají zájem změnit své chování. (…)