Marseille 1940 – křižovatka osudů (2010)

Přidal: Přemek |

Březen 5, 2010

Michal Lázňovský. V létě 1940 přicestoval do Marseille nenápadný mladý Američan se seznamem asi 200 významných intelektuálů a umělců, jejichž život byl po porážce Francie ohrožen. Jmenoval se Varian Fry a za jediný rok nakonec zachránil nejméně 2000 osob. Dobové šansony Maurice Chevallier. Použité skladby Dubnová preludia (Vítězslava Kaprálová), Fantasie a toccata (Bohuslav Martinů). Hudební dramaturgie Eva Nachmilnerová. Zvuk Jiří Furman a Roman Špála. Technik Jitka Kundrumová. Hudební redakce Eva Nachmilnerová.

Účinkují Michal Lázňovský, prof. Henri Dumolier, historik dr. Adam Hájek, J. Steinbecková, prof. Henri Dumolier, předseda společnosti Variana Frye ve Francii Jean-Michel Guiraud a vicekonzulka USA v Marseille Josie Steinbachová. Ze záznamu hovoří Charles de Gaulle, Emil Hácha a protektorátní novináři.

Překlady interpretovali Markéta Potužáková a Vojtěch Babka. Ukázky četli Markéta Jahodová a Lukáš Hlavica.

Natočeno v roce 2010. Premiéra 10. 3. 2010 (60min.). Repríza 11. 9. 2013 (ČRo 3 Vltava, 21:45 h.); 17. 9. 2020 (ČRo Plus, 21:10 h.).

Alternativní název: Marseille 1940 aneb Křižovatka

Lit.: Lázňovský, Michal: Marseille 1940 – křižovatka osudů. In web ČRo, březen 2010 (anotace). – Cit.: V létě 1940 přicestoval do Marseille nenápadný mladý Američan se seznamem asi 200 významných kulturních osobností, jejichž život byl po pádu Francie bezprostředně ohrožen. Jmenoval se Varian Fry a za jediný rok nakonec před nacisty zachránil nejméně 2000 osob. Nebyl ale sám. Marseille 1940 se stala „hvězdnou hodinou“ řady lidí, kteří do té doby žili všední životy. Jména jako Varian Fry, Vladimír Vochoč, Hiram Bingam, Donald Lowrie, reverend Sharp na straně zachránců, Lion Feuchtwanger, Alma Mahlerová a Franz Werfel, Anré Breton, Marc Chagall, rodina Mannových, Max Ernst, Anna Seghersová, ale i Rudolf Firkušný, Rudolf Kundera, Bohuslav Martinů, Jiří Mucha, Lenka Reinerová a další a další na straně ohrožených vytvářejí z Marseille roku 1940 spletitou křižovatku osudů na samém počátku největší tragédie evropské historie.

Po pádu Paříže a po rozdělení Francie na zónu okupovanou a neokupovanou nastala doba, kdy ještě bylo možné se zachránit, ale času bylo málo, protože Gestapo stále dokonaleji ovládalo celý evropský kontinent. A tak se Marseille stala posledním velkým přístavem, odkud, jak všichni doufali, ještě bude možné se zachránit.

Navíc článek 19 potupného příměří, které podepsala kapitulantská francouzská vláda 22. června 1940 v Compiegne pravil, že Francie musí vydat na požádání každého Němce, který by se nacházel na jejím území: což pochopitelně znamenalo obyvatele celého Reichu včetně anektovaných zemí. Bylo jasné, že utečencům už zbývají jen dny. V té době v USA vznikl Výbor na záchranu ohrožených osob (Emergency Rescue Comitee), což byla soukromá iniciativa několika osob, která získala jen velmi omezenou vládní podporu. Vyslancem této občanské iniciativy se stal Varian Fry, který se v srpnu 1940 vypravil do Marseille, kde vytvořil zdánlivě „charitativní“ pobočku Výboru, nazvanou Centre américain de secours, která pak na místě hledala všechny prostředky, legální i nelegální, jak zachránit co největší počet uprchlíků. Fry až na místě zjistil, do jak náročného boje se pustil, a nakonec místo původních několika týdnů zůstal v Marseille přes rok, dokud nebyl násilím vyhoštěn. Podařilo se mu však, s pomocí mnoha dalších obětavých pomocníků, zachránit životy nejen dvěma stovkám vytipovaných významných osobností ze světa kultury a umění, ale i mnoha stovkám dalších ohrožených. Pro nás je mimo jiné zajímavé i to, jak významnou roli v tom hrál dnes prakticky zapomenutý tehdejší československý konzul Vladimír Vochoč. Ale pozoruhodné jsou i další kulturní souvislosti. Protože Marseille v té době znamenala nejen konec jednoho světa, ale i začátek nového. S porážkou fašismu došlo totiž právě především zásluhou uprchlíků k zásadnímu rozšíření kulturních obzorů Evropy, Ameriky, i dalších, do té doby izolovaných kulturních prostorů našeho světa.

Radiodokument