O kříž i o kořist (1999)

Přidal: Martin |

Červenec 27, 2010

Jiří Hromádko. Prstem po mapě. Původní a současné objevování světa.

Účinkující nezjištěni.

Připravil Český rozhlas v roce 1999. Premiéru vysílal ČRo 2 Praha 12. 11. 1999 v cyklu Prstem po mapě (25 min.).

Lit.: (anonym): O kříž i o kořist. In Týdeník Rozhlas, 1999, č. 46, str. 22 (anotace). – Cit.: Křížové výpravy (kruciáty) byly vojenská tažení, která ve středověku vyhlašovala katolická církev jako svatý boj proti muslimům, pohanům nebo kacířům. Křižáci – účastníci těchto výprav – nosili znamení kříže a požívali zvláštní ochrany církve. Katolická církev a mnozí panovníci a feudálové často zneužívali náboženského cítění k vyhlazování křížových výprav, v nichž převládaly mocenské a kořistnické zájmy. Největší křížové výpravy směřovaly do Palestiny. První křížovou výpravu vyhlásil roku 1095 papež Urban II. Oficiálním důvodem byla pomoc byzantské říši, která sloužila po staletí jako křesťanská hráz proti islámu. V roce 1071 však porážka křesťanů u Mantzikertu vedla ke ztrátě Malé Asie. Pomoc Byzantincům byla tedy méně důležitá než opětovné získání ztraceného zemí, a jak Urban II. poznamenal, vraždění, drancování a získání nových území bylo v tomto případě naprosto přípustné, neboť oběťmi byli stejně pouze bezvěrci, kteří nic jiného nezasluhovali. V roce 1098 padlo velké město Antiochia do rukou křižáků, kteří porazili silnou tureckou jednotku spěchající městu na pomoc. O rok později padl i samotný Jeruzalém. Tento velký úspěch oslavili křesťané hromadným vražděním. Cíl výpravy byl nyní splněn a mnoho křižáků se vrátilo domů. Ti, kteří zůstali, však pokračovali v boji a postupovali podél severního pobřeží Středozemního moře. Nakonec byly založeny čtyři „křižácké“ státy: království jeruzalémské, vévodství antiochejské, hrabství tripolské a edeské. O dobách a zemích, v nichž se bojovalo jak o kříž, tak o kořist, vypráví dnešní pořad Jiřího hromádka Prstem po mapě.

Radiodokument