Kamenný otazník (2010)

Přidal: Martin |

Říjen 12, 2010

Připravil Stanislav Motl. Kounovské kamenné řady.

Účinkují Stanislav Motl, Jaroslav Helšus, geolog Antonín Hluštík, Ing. Ivan Mackerle, psychotronik Rudolf Pitra, badatel Jiří Klinger, publicista Jaroslav Lenk.

Premiéru vysílal ČRo 2 Praha 18. 9. 2010 v cyklu Stopy, fakta, tajemství … č. 28 (30 min.). Repríza 9. 10. 2023 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).

Lit.: (anonym): Kamenný otazník u Kounova. In web ČRo 18. 9. 2010 (anotace). – Cit.: Celý svět obdivuje bretaňskou obec Carnac, kde je možné spatřit víc než 3000 neolitických menhirů, které se tu všude v okolí nacházejí. Carnac podobně jako například britský Stonehenge vzrušuje především archeology, geology a další vědce mnoha oborů. Ti všichni se ptají: Kdo tyto kameny vztyčoval? A proč z nich tvořil pravidelné řady? Proč tyto kameny kdysi tvořily velké komplexy?

Málokdo ví, že podobná záhada existuje i v naší zemi. Jedná se o Kounovské kamenné řady. Nacházejí se v přírodním parku Džbán na náhorní plošině Rovina nad Kounovem nedaleko Mutějovic. Kounovské řady bývají považovány za pravěkou megalitickou observatoř, za kultovní místo. Skeptici v nich naopak vidí meze polí z novověku.

Záhadné místo objevil kounovský učitel Antonín Patejdl. V roce 1934 kounovské řady prozkoumal, změřil a upozornil na ně archeology. Původně se předpokládalo, že jde výlučně o geologický úkaz. Jak ovšem vysvětlit, že kopec, na kterém se řady nacházejí, je složený ze zvětralé opuky, zatímco kameny jsou z křemence, který je navíc mnohem starší než samotný vrch? Co vedlo pradávné obyvatele k naskládání více než 2000 kamenů? O tom už bude vyprávět další z pořadů seriálu Stanislava Motla Stopy, fakta, tajemství. Reportáž pracuje se třemi hypotézami, které by měly objasnit podstatu této pozoruhodné a stále záhadné stavby.

Radiodokument