Záhada ztraceného obrazu (2010)
Dávné příběhy a nová pátrání Stanislava Motla. Počet Čechů, popravených v letech 1939 až 1945 byl mnohem vyšší, než počet všech našich vojáků, včetně letců, kteří ve stejné době padli na východní i západní frontě. Nabízíme příběh jedné, dnes již zapomenuté ženy, matky syna. Její obětavost a odvahu, jak dokázala přijmout smrt s neuvěřitelným odhodláním. Věděla totiž, proč a za co umírá.
Natočeno 2010. Premiéra 20. 11. 2010 (28 min.) v cyklu Stopy, fakta, tajemství … č. 37. Repríza 6. 6. 2022 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).
Lit.: Motl, Stanislav: Záhada ztraceného obrazu. In web ČRo 20. 11. 2010 (anotace). – Cit.: Málokdo ví, že počet Čechů, popravených v letech 1939 až 1945, byl mnohem vyšší, než počet všech našich vojáků, včetně letců, kteří ve stejné době padli ať už na východní či na západní frontě…
Pod gilotinami umírali naši nejlepší lidé, opravdová elita národa, která této zemi po válce zoufale chyběla. Muži, ženy, často i děti. Umírali pod gilotinami, na šibenicích a na dalších popravištích. O těchto lidech se už dnes takřka nemluví a přesto měli své příběhy, osudy. Byli různí, co je však spojovalo, tak především nenávist k nacistickým okupantům a hluboké vlastenecké cítění. Příběh, který pro nás připravil Stanislav Motl, je o jedné dnes už zapomenuté ženě, matce malého syna. O její obětavosti a odvaze, o tom, že když přišel její čas, dokázala přijmout smrt s neuvěřitelným odhodláním. Věděla totiž, proč a za co umírá…
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku