Lenka (2011)

Přidal: Přemek |

Září 15, 2011

Bronislava Janečková. Sběrný dokument natáčený v průběhu let 2002 až 2011. Účinkuje Magdalena Podrazilová. Redaktor Michal Lázňovský.

Natočeno v roce 2011. Premiéra 14. 9. 2011 (ČRo 3 Vltava, 21:45 h.).

Pozn.: O deset let později vzniklo pokračování Tikot – aneb Lenka 13 až 33.

Lit.: Janečková, Bronislava: Lenka. In web ČRo, září 2011 (anotace). – Cit.: „Když jsem poznala Lenku, bylo jí třináct a byla v průšvihu. Půl roku před tím jí zemřela maminka, otce nepoznala. Výchovu převzal děda, ale nestačil na ni. Následovaly útěky z domova, parta, absence ve škole, fetování,“ uvádí Bronislava Janečková, autorka sběrného dokumentu Lenka.

Poprvé se setkaly v Diagnostickém ústavu v Liberci. „Upozornil mne na ni místní psycholog s tím, že si Lenka píše pozoruhodný deník. Psaní deníku byla v diagnostickém ústavu jedna z terapeutických metod, ale pro Lenku se na tři roky stalo životní potřebou.
Brzy jsem poznala, že Lenka je nejen hezká, ale také mimořádně inteligentní dívka, která to o sobě dobře ví. Ostatním dětem v dětském domově dávala najevo, že mezi ně nepatří, že je víc než oni. Okolí jí to samozřejmě vracelo, a tak byla často sama uprostřed různých kolektivů dětí a mladých lidí. Jako jediná z dětského domova studovala gymnázium, ale ani ve škole ji spolužáci mezi sebe nepřijali.“
Lenčiny osudy jsou dramatické a někdy i překvapivé. Díky sběrné metodě můžeme sledovat její proměny a komplikované dospívání: „Na začátku jsem netušila, že s Lenkou budu natáčet tak dlouho, ale její příběh se vyvíjel natolik zajímavě, že jsem materiál sbírala téměř devět let. Po čase mi poskytla svůj deník s možností vypsat z něj některé části. Její zápisky jsou skvěle psány, což potvrzuje Lenčinu výjimečnost.“ Deníkové záznamy tak doplňují tento dokument vytvořený sběrnou metodou.

Radiodokument