Páteční večer – Taroky a skat, Turnhalle a Německý dům (2011)

Přidal: Přemek |

Říjen 19, 2011

Čtenáři, karbaníci, cvičenci a spisovatelé ve zdech dvojjazyčného Brna. Literárně reportážní obrazy z časů česko-německého soužití na přelomu 19. a 20. století v Brně. Hovoří germanista dr. Zdeněk Mareček a redaktor Tomáš Sedláček. Připravil Tomáš Sedláček. Režie Radim Nejedlý.

Úryvky čtou Jan Kolařík a Vladimír Hauser.

Nastudovalo Brno v roce 2011. Premiéra 14. 10. 2011 (ČRo 3 Vltava, 120 min.).

Lit.: Hnilička, Přemysl: Dvě Brna v jednom městě. In Týdeník Rozhlas 45/2011 (recenze). Cit.: Jedním z nejzajímavějších dokumentárních a literárních cyklů veřejnoprávního rozhlasu je bezpochyby již léta Páteční večer. Jeho tvůrci a dramaturgové díky velmi širokému zadání dokáží zaujmout prakticky každý týden kulturního posluchače tématem i zpracováním, ať už jde o herecké portréty (Josef Kemr, Rudolf Hrušínský…), či rozsáhlé dokumenty o českých divadelních režisérech (E. F. Burian, Jiří Frejka, Jindřich Honzl, Otomar Krejča). Páteční večery nabízejí také literární a dokumentární pochůzky našimi zeměmi i zahraničím nebo zpracovávají tematicky pohled na konkrétní předměty ve víru času. Vedle tradičně pojatých dokumentů umožňuje dvouhodinový blok i větší ponor do vybraných témat a jejich zkoumání z různých úhlů. To se ostatně podařilo i v pátek 14.října.

Brněnský redaktor Tomáš Sedláček, známý svou pečlivostí i příjemným hlasem, tentokrát připravil pro celoroční cyklus ČRo 3 – Vltava Rok německého jazyka pozoruhodné pásmo Taroky a skat, Turnhalle a Německý dům. Společně s germanistou Zdeňkem Marečkem se vydal po stopách česko-německého soužití v Brně. Už úvodní procházka brněnským centrem naznačuje zajímavou formou jedno z hlavních témat pořadu: vzájemnou řevnivost českého a německého živlu. A to se zpočátku hovoří pouze o architektuře; i v ní si však obě národnostní skupiny způsobovaly mnoho naschválů, obě se cítily poškozeny činností druhé… Jako by posluchač přeladil na Stroupežnického Naše furianty. Z pohledu více než stoletého odstupu tyto konflikty jistě působí až směšně – do té chvíle, než si posluchač uvědomí, že právě zde nalézáme podhoubí brněnského německého antisemitismu a českého poválečného hurávlastenectví.

Profesor Masarykovy university Zdeněk Mareček je vskutku velmi vzdělaný muž. Výhodou rozhlasu oproti televizi je možnost dát takto vzdělaným lidem velký prostor k vyjádření. Díky tomu máme možnost naslouchat vyprávění o brněnském niveau ze všech možných stran a úhlů. Chvíli nasloucháme dějinám architektury, v nichž jednotlivé české a německé budovy stojí proti sobě jako nepřátelské armády, chvíli zase literárnímu výkladu, v němž je román Roberta Musila Muž bez vlastností vystaven zkoumání, zda jeho autor skutečně uměl karetní hru taroky. Konflikt liberalismu a nacionalismu zde totiž Sedláček s Marečkem vtipně dokladují na „konfliktu“ dvou karetních her – taroků (ty hrají liberálové) a skatu (ten zase nacionalisté) – a na jejich pozoruhodném otisku v německé literatuře v čele s Robertem Musilem.

Takové množství informací, byť zajímavě podané (a Mareček umí vyprávět), ovšem může časem unavit; toto nebezpečí hlídá režisér pořadu Radim Nejedlý, který v pořadu funguje jako poučený posluchač. Ví, kdy tok řeči přerušit hudebním motivem, kdy do zajímavého hovoru vložit literární ukázku (čtou Jan Kolařík a Vladimír Hauser, členové Divadla Husa na provázku). Tak se z dvouhodinové univerzitní přednášky stává regulérní literárně dokumentární pořad.

Radiodokument