Osudy – Jan Císař 1/5 (2011)

Přidal: Přemek |

Prosinec 12, 2011

Rozhlasové vzpomínky divadelního historika a pedagoga. Připravila Alena Zemančíková. Technická spolupráce Miloš Kot.

Natočeno 2011. Premiéra 12. – 16. 12. 2011 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 5 x 30 min.). Repríza 13. – 17. 7. 2015 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.).

Lit.: Zemančíková, Alena: Osudy Jana Císaře. In web ČRo 3 Vltava, červenec 2015 (článek). – Cit.: Jan Císař je významnou osobností české divadelní teorie e kritiky, ale také charismatickým pedagogem divadelní fakulty AMU v Praze. Pochází z Hradce Králové, sám byl jedním z prvních studentů po válce nově založené DAMU, jeho profesorem dramaturgie byl František Goetz. Spolu s dalšími příslušníky své generace – Milanem Lukešem, Leošem Suchařípou, Jaroslavem Vostrým a Zdeňkem Hořínkem zakládali v 60. letech časopis Divadlo, který otevíral české divadelní kultuře, ale i jiným humanitním oborům, okna do světa a kde se vedla nezávislá diskuse o moderním, ideologickými pravidly nezatíženém umění.

Od 70. let, v době tak zvané normalizace, byl časopis Divadlo zakázán spolu s dalšími podobnými periodiky, diskuse nad smyslem umění ustrnula jako celá česká kultura, a Jan Císař, vyzván přáteli Ivanem Vyskočilem a Pavlem Boškem, obrátil svou pozornost k amatérskému divadlu, které zůstalo jediným prostorem svobodné divadelní tvorby.

Ve svém vyprávění připomíná významné činy a osoby, které se z amatérského prostředí zrodily a po roce 1989 výrazně zasáhly do podoby českého divadla – J. A. Pitínský, Petr Lébl. Jako o zvláštním prostoru tvůrčích možností hovoří Jan Císař také o loutkovém divadle.

V Osudech Jana Císaře se setkáme s charakteristikami osobností jako byl Alfréd Radok, Jan Grossman, Otomar Krejča nebo Ivan Vyskočil, s obrazem českého divadla všech druhů a žánrů v jeho úsilí o výpověď o lidské existenci. Ostatně Jan Císař je i způsobem své řeči živoucím důkazem neutuchající intelektuální energie i smyslu pro humor a dramatično.

Radiodokument