Literární výročí: Vilém Mrštík (2012)

Zdeněk Grmolec. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Účinkují Zdeněk Grmolec a Vladimír Hauser.

Nastudovalo Brno v roce 2012. Premiéra 3. 3. 2012 v pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Literární výročí: Vilém Mrštík. In web ČRo Brno, únor 2012 (anotace + úryvek z pořadu). – Cit.: Příspěvek do rubriky Literární výročí napsal – a spolu s Vladimírem Hauserem i přečte – spisovatel Zdeněk Grmolec.

Autorovi, od jehož smrti uplyne 2. března sto let, totiž věnoval svůj román Divoká bolest Viléma Mrštíka. Stejný název má i pořad z cyklu Schůzky s literaturou, který si můžete naladit v neděli 4. března ve 20 hodin na stanici Český rozhlas 3 – Vltava. Uslyšíte něco jiného než v Zelném rynku…

František Xaver Šalda, Mrštíkův přítel a později oponent, nazval dobu konce 19. století „dobou soumračnou, vyprahlou, zoufalou, blízkou k sebevraždě do slova a do písmene“. Netušil ani, jak jsou tato slova pro Viléma Mrštíka osudová. Vilém Mrštík se narodil 14. května 1863 v Jimramově jako druhorozený syn manželů Mrštíkových, otec byl ševcem a matka švadlenou. Vilém měl jednoho staršího bratra, Aloise, a dva mladší bratry, Františka a Norberta. Dětství prožil v Jimramově, posléze v Ostrovačicích, kam se rodina přestěhovala. Na jeho nespoutaný temperament reagoval tatínek slovy: „Kluku, až dorosteš, bude z tebe buď velký člověk, nebo zločinec.“ Pobyt v Ostrovačicích byl pro čtyři malé Mrštíky rájem. Proháněli se ostrovačickými lesy, poslouchali zpěv ptáků, sbírali brouky a v neděli hrávali v uklizené otcově dílně s vtipkujícími tovaryši karty. Na jedné z lesních procházek uviděl desetiletý Vilém slečnu z hájenky – Helenku Nováčkovou, lesníkovu dceru. Vilémovi se zdála krásná, měla rusé vlasy rozhozené po drobných zádech, na hlavě klobouček, jak bylo tehdy módou. Tato dívka se později stala předlohou k postavě Helenky z Pohádky máje. Otec Mrštík, svérázný muž i filozof, obětoval vše, aby mohly jeho děti studovat. Alois i Vilém nastoupili do brněnského gymnázia, kde se ovšem Vilémovi příliš nedařilo. Latina se pro něho stala nepřekročitelnou překážkou. Musel dvakrát opakovat ročník a neuspěl ani u maturity. Tu se mu podařilo složit až v Praze. Oč méně Vilém studoval, tím víc se zabýval literární tvorbou. Jako oktaván přispěl do almanachu Zora, kde otiskl prózu Improvizace, v níž se objevily některé črty pozdější Pohádky máje.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)