Tisíc příběhů – Hanin kufřík – George Brady (2003?)
Malý hnědý kufřík se stal symbolem bolesti a smutku, ale také veliké naděje. Připravila Romana Růžičková.
Natočeno 2003 (?). Repríza 29. 1. 2013 (25 min).
Pozn.: Příběh Hanina kufříku obletěl doslova celý svět. Malý hnědý kufřík se stal symbolem bolesti a smutku, ale také veliké naděje. O náhodách i osudových setkáních, ale také o cestě za příběhem kufříku své sestry vypravuje v cyklu Tisíc příběhů Jiří George Brady. (anotace)
Lit.: Horáčková, Alice: Na začátku byl Hanin kufřík. In web IDnes, 23. 10. 2003 (článek). – Cit.: Na začátku byl kufřík. Na konci kniha o životě a smrti židovské dívky Hany Bradyové a o neúnavném hledání minulosti v přítomnosti. Hanin kufřík, útlou knížku určenou hlavně dětem, kterou zpracovala kanadská publicistka Karen Levinová, představil v úterý v zaplněném sále Židovského muzea Hanin bratr Jiří Brady. Titul, který už vyšel v dvaceti zemích na celém světě, přineslo v češtině nakladatelství Portál.
Hnědé zavazadlo se jménem Hanna Brady, datem narození (16. 5. 1931) a označením, že majitelka byla osiřelá, putovalo koncem 90. let z Osvětimi do Japonska.
Činorodá zakladatelka Tokijského centra pro studium holocaustu Fumiko Išioka si z osvětimského památníku vyžádala několik předmětů včetně jednoho kufříku, aby mohla názorněji vyprávět a učit děti toleranci.
O majitelce kufříku se ona i její svěřenci chtěli dovědět víc. Išioka pátrala v Osvětimi, v Terezíně, v Praze, až po bezmála šedesáti letech od skončení války našla Jiřího Bradyho, který od roku 1951 žije v Torontu.
Hana a její o tři roky starší bratr Jiří vyrůstali v Novém Městě na Moravě, kde byli jedinými židovskými dětmi. Po obsazení země nacistickým Německem se jejich život radikálně změnil. Směli opouštět dům rodičů jen v určitou dobu, nemohli do kina, na hřiště, do parků ani k rybníku, kde kdysi tak rádi bruslili, a nakonec ani do školy.
Jejich matku na jaře 1941 zatklo gestapo, pro otce si došlo tentýž rok na podzim. Oba rodiče zahynuli o rok později v Osvětimi. O Hanu a Jiřího se rok staral jejich strýc, pak byli deportováni do Terezína a odtamtud do Osvětimi. Hana byla poslána do plynové komory v den svého příjezdu do Osvětimi. Bylo jí třináct let.
O Hanině osudu a příběhu znovunalezeného kufříku v Japonsku Jiří Brady poprvé vyprávěl Kanadským židovským novinám, kde si článku všimla producentka Karen Levinová.
Připravila rozhlasový pořad, po jehož odvysílání se jí ozvala nakladatelka dětské literatury a naléhala, ať příběh přepíše do knihy. Skutečně vznikla knížka, kterou pak Jiří Brady, Fumiko Išioka a Karen Levinová společně představovali v kanadských a amerických školách, kostelích a synagogách.
„Děti mezi jedenácti a čtrnácti lety mají stovky otázek. Ti větší už mlčí. Starší lidi těžko přesvědčíte, děti můžete učit,“ podotýká Brady, který doufá, že kniha o jeho sestře přispěje k většímu porozumění mezi lidmi a k povědomí o minulosti.
Hanin kufřík získal mnoho ocenění, mezi nimi i Stříbrnou břízu, kterou uděluje 55 tisíc ontarijských dětí podle svého mínění té nejhodnotnější knize. V Kanadě se dočkal sedmi vydání, v Japonsku se prodalo 95 tisíc výtisků.
„Když jsem ztratil rodiče, nakonec jsem se s tím smířil. Ale s odchodem sestry to bylo horší, cítil jsem za ni odpovědnost. Smysl jejímu životu však dala tahle knížka,“ poznamenal na závěr večera Jiří Brady, kterého do Česka provázel štáb kanadské televize. Ta s ním natáčí hodinový pořad.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku