Jagellonci a Kutná Hora 1/13 (2012)
Připravili Adriana Krobová a Daniel Mrázek.
Připravil ČRo Leonardo v roce 2012.
Pozn.: Dosud doba vlády rodu Jagellonců nevzbudila příliš pozornosti. Král Dobře a král Dítě tak trochu unikali pozornosti odborníků i laiků stejně jako legendární „pokladnice království českého“ – Kutná Hora. Je tento pohled správný?
Inspirací pro seriál se stala nejen výstava Europa Jagellonica, která probíhá v Galerii Středočeského kraje, ale i samo město, které v jagellonské době zažilo nebývalý rozkvět. Každý díl představí osudy jednoho exponátu výstavy a současně příběh jedné kutnohorské památky, která dodnes nabízí „živé“ připomínky z let 1385 – 1572, kdy tento rod v Evropě vládl. (anotace)
Obsah:
První díl nepředstavuje Jagellonce pouze jako evropský panovnický rod, ale současně přibližuje některé jejich životní útrapy, kterým museli čelit. Druhá část připomíná počátky Kutné Hory stejně, jako její „zlatý věk“, jak je někdy doba vlády Jagellonců v tomto městě vnímána.
2. díl: Předběžná smlouva o dvojité svatbě mezi Jagellonci a Habsburky & chrám sv. Barbory
Druhý díl přibližuje důvody a okolnosti vzniku smlouvy, která na několik století změnila dějiny Evropy. Právě listina z roku 1515 uvedla na český trůn rod Habsburků, kteří zde vládli téměř čtyři století. V Kutné Hoře vstoupíme do nejznámější památky, kde připomeneme nejen některé důležité etapy stavebního vývoje, ale současně se zastavíme u výjimečných uměleckých děl. Otevřeme také otázku genderové korektnosti.
3. díl: Relikviářový diptych Tileho Dagistera z Lorichu & kostel sv. Jakuba
Třetí pokračování seriálu můžeme charakterizovat slovem „nejstarší“. Zaměřili jsme se nejen na nejstarší exponát výstavy Europa Jagellonica, ale zároveň vstoupili do nejstarší kamenné sakrální stavby v Kutné Hoře.
4. díl: Svícen se sv. Václavem z dílny Hanse Vischera & Hrádek
První část čtvrtého dílu je prozářená světlem svícnu Hanse Vischera, což není vůbec žádný drobeček. Mnohé napoví i fakt, že teprve v letošním roce došlo k jeho historicky prvnímu stěhování, ačkoliv vznikl už v roce 1532. V druhé části jsme se věnovali stavbě, která se do kutnohorských dějin vepsala jako Hrádek, i když hradem v pravém slova smyslu nikdy nebyla.
5. díl: Titulní list s dolováním stříbra v Kutné Hoře z dílny Mistra Matouše, Kutnohorská miniatura & štola Českého muzea stříbra
Pátý díl seriálu patří činnosti, která Kutné Hoře propůjčila svoje jméno. Kutání necháme zaznít v umění i v realitě. Svého představení se dočká tzv. Kutnohorská miniatura i štola pod Hrádkem, která je někdy nesprávně označována jako důl Osel.
6. díl: Zlaté váhy Hanse Harsdorfera & Vlašský dvůr
Výroba mincí vyžaduje absolutní přesnost. Jak si s tím naši předci dokázali poradit v období pozdního středověku a raného novověku? Nápovědu nabízí šestý díl, který představuje nejen zlaté váhy nejvyššího mincmistra, ale také samu královskou mincovnu.
7. díl: Antependium krakovské katedrály & kostel Panny Marie na Náměti
Víte, k čemu je dobré antependium? Jak drahá taková věc může být? Nejen na tyto otázky odpovídá sedmý díl seriálu Jagellonci a Kutná Hora. Současně nahlédneme do dalšího z významných kutnohorských kostelů, který do dějin vstoupil i s přídomkem „Dolní“ kostel Panny Marie.
8. díl: Stětí sv. Jana Křtitele od Lucase Cranacha st. & Kamenná kašna
Jagellonci se do historie vepsali jako „chudí příbuzní“. Většina šlechtických rodů měla mnohonásobně více dvořanů, než samotný král. Možná i proto se na královském dvoře objevují mecenáši, jako byl například olomoucký biskup Stanislav Thurzo.
Právě z jeho kapsy putovaly peníze do měšce Lucace Cranacha st. za obraz Stětí sv. Jana Křtitele, který představuje osmý díl seriálu. A tak, jako se nedá žít bez peněz, ani bez vody daleko nedojdete – proto druhá část seriálu patří Kamenné kašně.
9. díl: Sv. Jan Křtitel Veita Stosse & Sankturinovský dům
V devátém díle tak trochu otáčíme běh dějin a necháváme sv. Jana Křtitele znovu žít. Důvodem je řezba Veita Stosse, která vzbuzuje údiv nad každým detailem. Působivá je také kaple Sankturinovského domu, jejíž fresky svým významem i vazbou na Smíškovskou kapli v chrámu sv. Barbory, dosud nedávají kunsthistorikům spát.
10. díl: Cranachův tzv. „Pražský oltář“ & dva kostely na „hranicích“ Kutné Hory
Sv. Kateřina a neznámá světice, sv. Anežka Římská, sv. Markéta a sv. Kristina – to jsou jediné dochované části z tzv. Pražského oltáře vzbuzujícího obdiv po celém světě. Proč mělo být toto dílo smazáno ze světa a kdy? Nejen to už se dozvíte v 10. pokračování seriálu, kde si představíme také dva kutnohorské kostely. Stojí sice na okraji města, ale nestojí na okraji významovém. Společně projdeme kostel Nejsvětější Trojice a kostel sv. Vavřince na Kaňku.
11. díl: Čtyři knihy o lidských proporcích & Knížecí dům zvaný též Knajzlíkovský
V 11. pokračování seriálu Jagellonci a Kutná Hora si svůj prostor vydobyl Albrecht Dürer a jeho mistrovské vidění světa, které okouzlilo nejednoho panovníka. Jeho díla vlastnil Vladislav II.Jagellonský i císař Rudolf II. S panovníky strávíme také druhou část seriálu. Přijmeme pozvání k obědu do Knajzlíkovského, či chcete-li Knížecího, domu, kterému ve své době neodolal ani Vladislav II. Jagellonský.
12. díl: Archanděl Michael z dílny Mistra Pavla z Levoče & Kamenný dům
Dvanáctý díl svěříme do rukou archanděla z dílny Mistra Pavla z Levoče. Něžnost tváří jeho prací v minulosti prozářila i stokorunovou slovenskou bankovku. Dokonalost nabízí i Kamenný dům. Jeho bohatě zdobená fasáda prozrazuje, že Briccius Gauszke si na něm dal opravdu záležet. Navíc se pod ním nachází romantické sklepení s nefalšovanou jeskyní.
13. díl: Smrtka (Vanitas) & Kostnice
Ať se nám to líbí, nebo ne, smrt k životu patří. Stejně tak i k výstavě Europa Jagellonica. Zatímco vás uvítá sv. Kryštof, jako patron „dobré smrti“, o rozloučení se postará Vanitas. A jakou jinou kutnohorskou (tedy vlastně sedleckou) památku navštívit než Kostnici?
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku