Páteční večer – Nedokončená stavba (2013)

Přidal: Přemek |

Duben 15, 2013

Příběh architekta Bedřicha Feuersteina (1892 – 1936). Připravily Helena Čapková a Jarmila Konrádová. Ze vzpomínek a textů (Jiří Voskovec, Jaroslav Seifert, Vítězslav Nezval, Josef Havlíček a Marie Prušáková-Honzíková), z Feuersteinových dopisů a úvah a z jeho přednášky o japonské architektuře čtou Otakar Brousek II., Jan Vondráček a Apolena Veldová. Hudební spolupráce Wanda Dobrovská. Režie Markéta Jahodová.

Natočeno 2013. Premiéra 12. 4. 2013 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 96 min).
Lit.: Velíšek, Martin: Nedokončená stavba. In web ČRo 3 Vltava, duben 2013 (článek). – Cit.: Krátký život architekta Bedřicha Feuersteina (1892–1936) – to jsou odjezdy, návraty, daleké cesty, pobyty v zahraničí, velké naděje a velká zklamání. A ovšem také veliký talent, který se nestačil – nebo spíš nemohl – plně rozvinout; z nejrůznějších důvodů, které dnes už neodhalíme, a kterých bylo určitě víc a násobily se.

Už v dobách studií – byl žákem Josipa Plečnika – navštívil Feuerstein Petrohrad, opakovaně se vracel do Francie, kde několik let pracoval v ateliéru slavného architekta Augusta Perreta, čtyři roky strávil v Japonsku, které na něj hluboce zapůsobilo, byl i v Číně, Spojených státech, Sovětském svazu. Nikde však nezakotvil natrvalo, ani doma v Čechách, kam se sice vracel rád, ale kde se mu nepodařilo uspět tak, jak by si byl přál a jak by také odpovídalo jeho schopnostem. Snad i proto ty věčné odjezdy spojené s nadějemi.

Feuerstein byl muž mnoha talentů, především samozřejmě výtvarných: výtečný malíř, architekt, scénograf a návrhář kostýmů, ale vedle toho byl také – jak dokazují jeho texty a úvahy, jichž je bohužel poskrovnu – literárně nadaný. Patří mezi zakladatele moderní české scénografie a jednu z jeho nemnoha realizovaných staveb – nymburské krematorium z roku 1922 – označil architekt Josef Havlíček za první moderní stavbu u nás. I pouhé torzo jeho nedokončeného díla ovlivnilo architektonické a vůbec výtvarné myšlení první poloviny minulého století. A byl to i velmi zajímavý, inspirativní člověk; přítel Šímův a Nezvalův, spolupracovník Hilara, Frejky, či Karla Čapka , muž příslušející do okruhu pražské umělecké avantgardy a účastník jejího společenského života – vždy zároveň trochu odtažitý, vzdálený.

Radiodokument