Ďábel a Darwin (2007)

Přidal: Přemek |

Prosinec 7, 2007

Dokument. Ondřej Vrtiška.

Premiéra 3. 12. 2007. Pořad ke stažení zde.

Lit.: Vrtiška, Ondřej: Ďábel a Darwin. In web ČRo, 3. 12. 2007 (anotace). – Cit.: Agentura Reuters přinesla minulý týden výsledky průzkumu veřejného mínění, který ve Spojených státech uspořádala společnost Harris Interactive. Titulek zprávy vydané Reuterem mě zarazil. Zněl takto: „Průzkum veřejného mínění ukázal, že více Američanů věří v ďábla než v Darwina.“

Nepřekvapil mě samotný obsah zprávy. Odpor významné části americké společnosti k evoluci je všeobecně znám. Podivil jsem se ale nad zvolenými formulacemi. Cožpak se dá „věřit v Darwina“? Uctívá ho snad nějaká sekta jako svatého Charlese?

Zavítal jsem tedy na internetové stránky organizace Harris Interactive, která průzkum organizovala. Čekal jsem, že se vše vysvětlí a já si budu moci zanadávat nad nedbalostí redaktorů Reuters. Ale chyba lávky! Průzkum se skutečně ptal lidí, zda věří v Darwinovu teorii evoluce.

Podívejme se nejprve, k jakým výsledkům průzkum došel. K problematickému slovnímu spojení „víra v Darwina“ se dostaneme vzápětí.

Ať žijí duchové!

Výzkumná agentura se prostřednictvím internetového dotazníku vyptávala téměř dvou a půl tisíce Američanů. Socioekonomické složení vzorku odpovídalo struktuře americké populace, takže výsledky lze vztáhnout na celé Spojené státy.

Podle průzkumu věří 82 % Američanů v boha, 79 % v zázraky, 74 % v anděly, 62 % v ďábla a 42 % v Darwinovu teorii evoluce. Z dalších čísel stojí za pozornost například, že 41 % Američanů věří v duchy, 35 % v UFO a 31 % v čarodějnice.

Pokud jde o evoluci, je výsledek tohoto nejnovějšího průzkumu v souladu s údaji z jiných zdrojů. Podle přehledu, který na toto téma loni v létě zveřejnil časopis Science, přijímá evoluci jako pravdivé vysvětlení rozmanitosti života 40 % Američanů. V České republice evoluci podle téhož zdroje přijímá téměř 70 % lidí, což ale také není nijak slavný výsledek. Z 33 evropských zemí, které Science ve svém přehledu spolu se Spojenými státy a Japonskem uvádí, se evoluce těší nejlepší pozici na Islandu, v Dánsku a ve Švédsku. Hůře než Spojené státy dopadlo pouze Turecko. Česká republika skončila uprostřed, na osmnáctém místě.

Evoluce po Darwinovi

Ale zpět k podivné „víře v Darwina“. Na co se vlastně průzkum ptal? Otázka se týkala Darwinovy teorie evoluce. To ale není totéž jako evoluce samotná. Evoluční teorie existovaly už před Darwinem. A Darwinovu teorii v její původní podobě dnes nezastává snad žádný biolog. Což samozřejmě neznamená, že se Darwin od základu mýlil. To podstatné, tedy mechanismus přírodního a pohlavního výběru, zůstává stále v platnosti. Ale nezapomínejme, že Darwin svou teorii formuloval v polovině 19. století. Neměl například ještě ponětí o existenci genů. Dnešní evoluční teorie sice z Darwina vychází, ale je podstatně složitější. Pokud by měl evoluční biolog popravdě odpovědět na otázku, zda věří v Darwinovu teorii evoluce, musel by připustit, že nikoli.

Dost slovíčkaření. Dotazovaní lidé určitě nedumali nad detaily různých evolučních teorií. Odpovídali zkrátka na otázku, zda věří tomu, že se organismy vyvíjejí a že člověk sdílí s ostatními druhy společné předky.

Vědecká metoda

Má ale vůbec smysl ptát se, zda lidé věří nějaké vědecké teorii? A pokud to smysl má, co taková víra znamená? Liší se v něčem od víry v lesní víly, v UFO nebo v nesmrtelnost duše?

Postmoderní filozofie hlásá, že věda není ničím jiným než moderní mytologií, která vypráví jen trochu jiné příběhy než nejrůznější náboženské nebo filozofické směry.

Pokud bychom ale něco takového připustili, ignorovali bychom fakt, že vědecká metoda je založena na zcela jiných principech. Vědci sbírají informace o světě, provádějí experimenty a své teorie konfrontují se zjištěnými fakty. Pokud teorie v takovém testu neobstojí, je opuštěna nebo zásadně přepracována. Jen díky tomu věda dosáhla svých úspěchů. Učí se z vlastních chyb, opravuje je a úzkostlivě dbá na to, aby se nevzdálila objektivní skutečnosti. Vědeckým teoriím tedy není nutno jen slepě věřit. Lze je testovat, zkoumat jejich platnost.

Je pravda, že možnost testovat a ověřovat vědecké teorie je z velké části vyhrazena toliko odborníkům. Jen odborníci totiž mají dostatek znalostí, aby dokázali určit, zda ta která teorie odpovídá zjištěným faktům. Dnešní evoluční teorie využívá složité matematické modely a pracuje převážně na úrovni genů. A třeba fyzikální nebo astronomické teorie jsou laikům ještě nepřístupnější. Svět kvantových paradoxů, černých děr a superstrun se laikovi nutně jeví jako sci-fi. Nezbývá nám tedy přece jen nic jiného, než takovým teoriím prostě věřit nebo nevěřit?

Snad ano, ale tato víra je podle mého názoru jiného druhu než víra v zázraky, anděly nebo ďábla. Mluvil bych spíše o důvěře. O důvěře ve vědeckou metodu, která je ve všech přírodních vědách v principu stejná a která opakovaně prokázala svou sílu. Důvěřujeme tedy odborníkům, protože víme, že oni se nespoléhají pouze na víru. Pokud nám o uspořádání světa něco tvrdí, mají to dobře podloženo objektivními fakty.

Jestliže věříte na zázraky, nemůže vaší vírou nic otřást. Přejete si zázrak a nedošlo k němu? Inu, byla to boží vůle. Stalo se něco na první pohled nevysvětlitelného? Netřeba pátrat po příčině, stal se zkrátka zázrak.

Ale pokud věříte kvantové mechanice nebo evoluční teorii, může vás snadno budoucí vývoj přesvědčit o opaku. Až paleontologové objeví v devonských vrstvách zkamenělinu moderního člověka, bude jasné, že stávající teorii evoluce můžeme hodit do koše. Na tom není vůbec nic špatného. Naopak – taková víra s ručením omezeným nám dává záruku, že se jen kvůli své víře v to či ono nevzdáme skutečného poznávání světa.

Radiodokument