..a jim podobní. Občanská společnost 1968 (2013)

Líčení událostí roku šedesátého osmého bývá často zužováno na biografie hlavních obrozujících (se?) soudruhů, procesy uvnitř KSČ, případně dalších stran či organizací sdružených v Národní frontě (ČSL, ČSS, ROH, ČSM ad.), dále snad ještě na procesy kolem médií, případně organizací, které byly dříve různým způsobem zlikvidovány a během pražského jara se buď obnovily (Junák) nebo se o to alespoň pokusily (sociální demokracie).

V průběhu roku 1968 však vzniklo také několik nových, skutečně nezávislých a přitom nesporně významných organizací či iniciativ – ať už působily jako plnohodnotné útvary nebo přípravné výbory. K těm nejdůležitějším patřily nesporně K 231 – sdružení bývalých politických vězňů, Klub angažovaných nestraníků a Společnost pro lidská práva.

První schůze K 231 se konala 31. března na pražském Žofíně. A ačkoliv organizace záměrně volila nekonfrontační – ba dokonce smírčí – linii, samotný fakt mnoha osobních (a zveřejňovaných) svědectví a přibývající dokumentace o zločinech komunistické diktatury vybudila mediální antikampaň ze strany KSČ dokonce už v době pražského jara. Klub angažovaných nestraníků se zase snažil integrovat a rozvíjet myšlenku skutečné opozice, a to názorové i organizační. Během své několikaměsíční existence dosáhl v této oblasti velmi pozoruhodných výsledků. Obě organizace přitom působily pouze v jakémsi provizoriu – schválení jejich stanov bylo odkládáno, vyvíjet mohly jenom „přípravnou“ činnost. Krátce po okupaci pak byly začátkem září administrativně zakázány. Společnost pro lidská práva, jejímiž členy byli i někteří ministři, významní vědci i umělci, stejně jako dělníci, studenti a duchovní, působila až do jara 1969, kdy ji zlikvidoval Gustáv Husák těsně po svém nástupu do funkce prvního tajemníka ÚV KSČ.