Dobrá vůle – Tibetský příběh Jany Neborákové (2013)

Přidal: Přemek |

Listopad 25, 2013

O lidech s upřímnou snahou učinit svět lepším. Jana Neboráková byla v Indii poprvé v patnácti letech a svět tamního buddhismu, především Tibeťanů žijících v Indii v exilu, ji okouzlil. S přáteli založili Malé občanské sdružení tolerance a začali s projektem Adopce na dálku, aby podpořili tibetské děti, které před čínskou propagandou utíkají přes hory za vzděláním právě do Indie. Připravili Ivana Pustějovská a Radka Kvasničková.

Natočeno 2013. Premiéra 1. 12. 2013 (ČRo 2 Praha, 18.05 h.).

Lit.: Kvasničková, Radka – Pustějovská, Ivana: Tibetský příběh Jany Neborákové. In web ČRo 2 Praha, listopad 2013 (článek). – Cit.: Pořad o pomoci Tibeťanům žijícím v exilu, především pak dětem , které před čínskou propagandou utíkají přes hory za vzděláním do Indie.

Janu v patnácti letech maminka poprvé vzala s sebou do Indie. Tak jako spoustu jiných i ji tato země okouzlila. Tedy přesněji řečeno, učaroval ji především svět Tibeťanů, kteří žijí v Indii v exilu. Dalajláma, duchovní učení, mírumilovní lidé, mantry, praporky, tajemné vůně, ale také svět lidí, kteří museli opustit svou vlast, aby mohli svobodně žít a vyznávat svou víru. Podivnou směs smutku, klidu, ale i radosti, kterou mají Tibeťané v očích viděl snad každý, kdo se kdy do Indie vydal.

Většina cestovatelů si po návratu z Indie ještě chvíli dokáže udržet onen zvláštní pocit čehosi křehkého, čehosi co je potřeba chránit nebo bránit. Po čase ale každodenní realita tyto pocity odsune a zůstane jen příjemná exotická vzpomínka. Tak to asi funguje u drtivé většiny lidí. Naštěstí ne u všech. Tou dívkou z úvodu textu, která se dostala před lety do Indie, je Jana Neboráková. Usměvavá, mladá žena ze severu Moravy totiž své okouzlení přeměnila v pomoc.

Založila Malé Občanské Sdružení Tolerance (M.O.S.T.) a spolu s přáteli začali hledat cesty, jak pomoct Tibeťanům v Indii. Na začátku jich bylo pár a vybrali několik tisícovek, za které zaplatili školné desítce malých Tibeťánků v exilové škole. Po pár letech se „sen o pomoci“ změnil na projekt, a pak na další, a další, a další… Dnes Jana spolu se svým týmem dokáže vybrat od Čechů, Moravanů a Slezanů miliony, které pomáhají tu dětem, tu starým Tibeťanům, tam zase tibetským nomádům. To vše jen proto, aby nezanikla unikátní kultura, aby lidé, kteří mají své tradice, je mohli předávat dál. Aby se mohli učit, aby mohli důstojně žít. Nejen kvůli nim samým. Ale i kvůli nám ostatním, aby bylo kam se uchýlit, odkud načerpat sílu, klid i povzbuzení.

To, co začínalo skoro jako fantasmagorie jedné holky kdesi z Ostravska, je dnes fungující pomoc pro několik tisícovek lidí. Možná byste se divili kolik Čechů několikrát za rok sedne ke stolu a píše dopis pro svou malou Kalsang nebo malého Tenzinga. A jak pak stejní lidé čekají netrpělivě obálku, v níž bývá kostrbatou angličtinou napsáno: „Děkuju za pomoc, daří se mi dobře. Ve škole jsme se teď učili o…,“ a fotka usměvavé dívenky nebo kluka, kteří díky svým kmotrům můžou chodit do školy.

Osud Jany Neborákové je součástí rozhlasového cyklu Dobrá vůle. A když čas od času říkáme, že jsou chvíle a situace kdy jen ona „dobrá vůle“ nestačí, Jana dokazuje, že někdy je naopak ta dobrá vůle docela dobrým základním kamenem.

Radiodokument