Jan Evangelista Kypta a jeho Česká mše pastorální (2012)

Přidal: Přemek |

Leden 2, 2014

Připravil Petr Bajer.

Hovoří Vojtěch Babka.

Natočeno 2012. Premiéra 13. 1. 2013 (ČRo 3 Vltava, 8:00 h.; 59 min.) v cyklu Duchovní hudba.

Pozn.: Jan Evangelista Kypta (1. prosince 1813, Borotín – 5. dubna 1868, Telč) byl český kantor a hudební skladatel. Pocházel z rodiny venkovského tkalce. Hudební vlohy zdědil po svém otci a základy hudebního vzdělání získal u svého učitele v Borotíně. Po absolvování šestiměsíčního kursu byl učitelským pomocníkem v Kunžaku a Číměři. Roku 1832 nastoupil do varhanického kursu v Praze. Od 1. ledna 1834 byl varhaníkem v Jindřichově Hradci. Tam také začal komponovat. Po roce získal učitelské místo na jindřichohradecké škole. Učitelskou práci miloval, a tak mu na komponování zbývalo jen málo času. Přesto se zúčastňoval skladatelských soutěží pražské varhanické školy a r. 1837 zde obdržel 3. cenu za Pastorální mši, která se dodnes uvádí.

Na podzim r. 1848 se přistěhoval do Telče, kde na dívčí obecné škole působil dvacet let, až do své smrti. Stal se i ředitelem kůru, vytvořil chrámový orchestr a sbor. V Telči pilně komponoval, telčský kostel se stal za jeho působení koncertní síní. Cenné jsou Kyptovy pastorely se zpěvnou melodií, vycházející z trojzvuku pastýřských píšťal. Složil i řadu populárních skladeb (polky, valčíky, pochody, pohřební písně).

Celkem napsal více než sto skladeb. Těžiště jeho práce však tkví v chrámové hudbě. Psal i díla hudebně teoretická. Roku 1849 založil i hudební školu, která však trvala jen jeden rok.

Byl upřímným vlastencem. Brzy se otevřeně hlásil k Sankotovi, Vlkovi a Šašecímu, kteří stáli v čele vlasteneckého hnutí v Telči. Učitelské povolání vykonával svědomitě, věnoval se výuce rodného jazyka. Roku 1867 mu byl udělen titul Vzorný učitel. Napsal a vydal několik učebnic (Zeměpis 1847, Německá mluvnice 1848, Dějepis Moravy 1851, Nauka o souhlasu 1861). Roku 1862 přeložil z latiny životopis Františky Slavatové a napsal Stručný dějepis města a panství Telče, vydaný r. 1857. Svůj život vylíčil v Deníku, který byl tiskem vydán r. 1940 v Praze v „Topičových knihách českých osudů“.

Radiodokument