Kulturní výročí: Johann Gregor Mendel (2013)

Připravila Alena Blažejovská.

Nastudovalo Brno v roce 2013. Premiéra 4. 1. 2014 v magazínu Zelný rynk (ČRo Brno, 18:00 – 19:00 h.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Kulturní výročí: Johann Gregor Mendel. In web ČRo Brno, 31. 12. 2013 (článek). – Cit.: V závěru Zelného rynku si tento týden připomeneme vědce Johana Gregora Mendela. Johann Gregor Mendel se narodil 20. července 1822 v rodině německy mluvících drobných zemědělců v Hynčicích ve Slezsku. Jeho rodný dům je poměrně rozsáhlý statek, který je od roku 1958 kulturní památkou ČR. V roce 2007 byl rekonstruován a dnes může návštěvníkům nabídnout kromě muzejní expozice také konferenční a společenské místnosti.

Mendelovým mateřským jazykem byla němčina, ale vzhledem k tomu, že působil v dvojjazyčném prostředí, naučil se plynně česky, a sám se cítil být „Moravanem německé řeči“. Po absolvování základní školy navštěvoval piaristickou školu v Lipníku nad Bečvou. Středoškolské vzdělání ukončil maturitní zkouškou na gymnáziu v Opavě. V letech 1840-43 studoval na Filozofické fakultě Univerzity v Olomouci. Během studia se živil převážně kondicemi. Z finančních důvodů a na přání matky vstoupil do semináře. V roce 1843 přišel do augustinianského kláštera sv. Tomáše na Starém Brně a přijal řeholní jméno Gregor.

V 28 letech se jako suplent řečtiny, latiny, němčiny a matematiky na gymnáziu ve Znojmě přihlásil k učitelským zkouškám z přírodopisu a fyziky na univerzitě ve Vídni. U zkoušek celkově neuspěl, paradoxně díky neúspěchu v přírodopisu. V letech 1851–53 studoval matematiku, fyziku, chemii, botaniku, zoologii a paleontologii. V roce 1853 ukončil studium na univerzitě ve Vídni, ale z důvodu náhlé těžké nemoci se mu nepodařilo složit profesorské zkoušky.

Během studií se zajímal o fyziku, matematiku a meteorologii. Díky důkladnému studiu těchto věd si uvědomil důležitost matematiky a statistiky pro vysvětlování přírodních dějů. Toho později využil během svých pokusů s hrachem. Po smrti opata Cyrila Nappa byl zvolen opatem Augustiniánského kláštera a v této funkci představoval významnou osobnost Brna a Moravy v tehdejším rakousko-uherském císařství. V roce 1883 Mendel vážně onemocněl a 6. ledna 1884 v klášteře zemřel. Byl pochován na Ústředním hřbitově v Brně do hrobky augustiniánů. Rekviem v kostele dirigoval Leoš Janáček.

Podrobnější informace, respektive zajímavé příběhy ze života Johanna Gregora Mendela se ale dozvíte v rozhlasovém dokumentu Aleny Blažejovské s názvem Mendlovo náměstí. Společně s následnou besedou, v níž budou debatovat Jiří Zahrádka – kurátor janáčkovských sbírek v hudebním oddělení Moravského zemského muzea v Brně – a Daniela Vránová – zástupkyně ředitele Mendelova muzea v Brně – tento pořad uslyšíte v sobotu 11. ledna ve 20:10 v cyklu Dobrá vůle Plus na stanici Český rozhlas Plus.

V dokumentu je použita nahrávka Pohádky Leoše Janáčka, kterou na kontrabas nahrál Božo Paradžik 10. května 2013 v Sarajevu v doprovodu klavíristky Marie Sofianské. Ukázku z pořadu, jehož režie se ve Tvůrčí skupině Brno ujal Radim Nejedlý, si tuto sobotu v Zelném rynku můžete poslechnout.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)